Atarot

Břišní tance Orientální tanec je jedinečným nástrojem pro formování ženského těla, s důrazem na břišní svalstvo, hrudník a paže. Tanec je charakteristický klidnými, plynulými a především smyslnými pohyby, které jsou střídány rytmickým potřásáním boků a paží…

Břišní tanec

Jen málokterý tanec se udržel v oblibě tak dlouho, jako právě břišní tanec. Jeho historie je neobyčejně pestrá: počátky břišního tance se dají vystopovat snad již v období antiky.

Lidé věřili, že úroda, plodnost a život jsou spojeny s velkými Matkami – bohyněmi. Samotný život tak byl spojen s čistou krásou ženského těla. Dívky v různých koutech světa mohly být vysílány do chrámů a zde tančit se zvláštním důrazem na břicho, jako symbol plodnosti. V Egyptě je i dnes tradicí zvát ke svatebnímu obřadu břišní tanečnici a pořizovat obrázky rukou manželů na jejím břiše.

Tato ženská forma výrazového pohybu pochází zřejmě z černého kontinentu, kde byl a v některých oblastech dodnes je břišní tanec hojně využíván jako tanec porodní. Žena, která se chystala rodit, tančila s několika dalšími ženami ve zvláštním stanu tak dlouho, až své dítě „vytančila“. Dítě tak, na rozdíl od dnešních zvyklostí, přišlo na svět naprosto bezbolestnou cestou, přirozenou cestou. Přirozené pohyby pánví zmírňují porodní bolesti, zvyšují pohyblivost a pružnost svalstva v pánevní oblasti, napomáhají k prokrvení pohlavního ústrojí, průběh porodu se tedy stává bezpečnější.

V průběhu vývoje se rozšířily různé mýty o tanci, jako příklad uvedu nutnost mít šperk v pupíku, nebo že účelem tance bylo vzbudit žádost Sultána. Nikoli. Základním účelem tance byla radost z pohybu, tančení pro zdraví a krásu každé ženy. V západní Evropě a v USA je v dnešní době doporučován jako výjimečně efektivní terapeutická metoda. Tancem se uvolní blokády, napětí a křeče svalstva. Je výborným prostředkem proti depresím a špatné náladě.

Výchozí postoj je pevně na zemi, uvolněný, základními pohyby v břišním tanci jsou kroužek, osmička a shimmy (třesení). Těhotné ženy zabývající se tímto tancem by měly omezit vibrační shimmy, tančit v pomalém rytmu a velmi něžně. Vzhledem k původu břišního tance se dá lehce odvodit, že právě těhotné ženy se tomuto umění naučí nejsnadněji. Tanec napomáhá k dokonalé znalosti vlastního těla, čímž žena získává sebedůvěru a vylepšuje se vztah matka – miminko.

Tanec však nepomáhá jen těhotným, ale jak jsem již zmínila, podporuje plodnost ženy, je tedy vhodný i pro ženy, které se pokouší otěhotnět. Zde zabrousím trochu do vod dávné astrologie Babylonu a Egypta. Ve starověku se totiž nezjišťovalo období ovulace, ale na schopnost ženy otěhotnět měl vliv Měsíc. Žena měla největší šanci počít potomka v období, kdy byl Měsíc ve stejné fázi jako při jejím narození. Vhodné bylo spojení astrologických výpočtů s cvičením jógy, indickou ájurvédou či právě orientálním břišním tancem.

Břišní tanec také zmírňuje menstruační potíže, žena získává lepší přístup ke svému tělu, k menstruaci a k sexualitě. Ač je tento tanec především o plodnosti, v dnešní době s ním začínají i ženy v období přechodu, je tedy vhodný pro všechny věkové kategorie s výjimkou dětí. (Dětem samozřejmě nijak neškodí, nicméně těla dospívajících dívek se vyvíjejí a přesouvá se jejich těžiště, tedy se prvky musí znovu učit, posadit je do nové polohy.) Tanec má vliv na kardiovaskulární systém, posiluje a zpevňuje kosti a tělo, zlepšuje stabilitu, díky bosým nohám při tanci zároveň posilujete záda. Jeho vliv na krásu je nesporný, dodává ženě přirozené sebevědomí, funguje jako prevence vzniku strií, jelikož prokrvuje problematické partie těla. K tancům s podobnými účinky patří africké tance, australský tanec Emu, tanec Meridiána či jóga (cvik svíčka).

Zdravotní účinky břišního tance jsou tedy nepřekonatelné. Správným prováděním cviků lze i dosáhnout úspěšného otěhotnění tam, kde běžné metody selhaly, neboť při tanci dochází k vnitřní stimulaci orgánů. Proto je břišní tanec stále vyhledávanější jako terapie duševní i fyzická.

Video ukázka:

---

Čerpáno z: V rytmu života – Petr Petříček; Umění břišního tance – P. Coluccia, A. Paffrath, J. Putz

Autor článku: Johanka

Autor: Jenda