Atarot

„Vaším úkolem je „jen“ smířit se ztrátou milovaného člověka, znovu se otevřít životu, a říci mu… ANO, jdu zas dál!“
Každý má svobodnou volbu a když nás někdo opustí, koho jsme milovali, můžeme se rozhodnout jít za ním. Je to jen a jen naše volba. Sice lidi sebevraždu odsuzují, ale není na ní nic špatného, je to láskyplné a odvážné řešení. Jen pro příklad.. kolik lidí se zabíjí pomalu, třeba drogama a alkoholem, ale i jídlem. Nebo kolik lidí třeba dostane infarkt a zemře poté, co mu zemřela milovaná bytost.
Se smrtí je to tak, že je prostě „totální konec“, to že se někde inkarnujete je k ničemu, už to nebudete VY, nebudete si nic pamatovat! Moc to sice nechápu, jak to doopravdy je, protože na toto téma se mi z duchovního světa dostalo dost informací, ale nic mě nějak nepřesvědčilo a nevyjasnilo se mi, co a jak tedy je…..
Jakmile opustíme své fyzické schránky, když dosáhneme určité úrovně, již se dále nainkarnujeme NIKDY, ale vědomě procházíme jemnohmotnými dimenzemi. Je to něco podobného, jako inkarnace na zem do fyzického těla, ale s tím, že si bytost stále vše pamatuje.
Což je naprosto jiný levl, než jsme nyní zde.
Nechci se tady nijak moc rozepisovat o tom, co a jak…. ale asi jsem měl tento článek objevit, nějak na mě vybafl z netu 🙂
Ŕeším již řadu let SMRT, jak svou tak bytosti kterou mám moc rád a je to těžké. Taky je těžké kontrolovat svou mysl, protože na co myslíme, to přitahujeme a to je problém, když mysl člověka je zkalena smutkem, úzkostí a depresí…

Hezký článek.. před půl rokem opustil tento fyzický svět můj stále milovaný tatínek. Byl nemocný. Nikdy jsem si nedokázala představit, jaké to bude, až se to stane. Měli jsme možnost s celou rodinou být na jeho cestě ke konci tohoto života. Bylo těžké vidět chřadnout tatínka před očima, ale to, že by měl zemřít jsme si nikdo nepřipouštěl. A stalo se. Odvezli jsme ho do nemocnice den před jeho odchodem v domnění, že mu udělají jen výměnu drénu a pojedeme dál v alternativní léčbě. Kdybych tušila, že to přijde tak bychom ji nechali doma. I když, já to vlastně věděla. Vjel do mě jakýsi pocit a já vedela,že tatínek zanedlouho odejde. Ten pocit blízké smrti. Tatínek do třiceti minut kdy jsem měla tento pocit zemřel. První dny byly strašné. Plné prázdnoty, smutku, beznaděje. Asi po měsíci jsme jela autem a hrála v rádiu písnička, kterou měl na pohřbu. Plakala jsem a prosila ať mi dá vědět, že je v pořádku. Od té doby tatínek chodí do snů. Každá otázka jemu kladená byla zodpovězena. Ale není to tak, že si řeknu „taťko přijď za mnou“ musí to být opravdové, ze srdce, spontánní a rozhodně to nesmí být „na sílu“. Vím, že taťka je v pořádku. Oplývá nyní nekonečnou moudrostí, klidem a láskou. Ty sny vím, že nejsou jen výmysl mysli. Vypráví mi o tom jaké to tam je. Že je teď mnohem moudřejší a více věcí umí. Snažím se tuto komunikaci mezi námi prohlubovat. Včera jsem myla okna a jen tak z ničeho nic jsem k němu začala promlouvat, ale ne ve smutku, ale v míru a přátelském duchu. Za chvíli jsem začala cítit jeho přítomnost v místnost, jak kdyby tam byl se mnou, jen jsem ho fyzicky neviděla. Cítila jsem jeho vůni. Nemám pochyb o tom, že je s námi. Od té doby si zjišťuji více informací a jsem klidnější

Zdravím paní ivanko mam velkou bolest že mi zemrel pritel je tomu už pul roku a porad to moc bolí byl mlady a chtel zit spousta planu mel a presto mi ho buh vzal nevim a neumim se smirit se smrti jsem nastvana kazdy den predstava že tady chtel byt se mnou a zit

Také Vám Iwanko děkuji za tyto stránky,vím že smrt je součástí života,ale když odejde vám někdo hodně blízký tak si stejně kladete otázku proč?! Zemřel mi tatínek je tomu měsíc a já ač vím že ted už jemu dobře nemůžu se zbavit pocitu jestli jsem udělala dost ke spokojenosti mého milovaného tatínka.Snad je příliš brzy a čas vše zahojí.

Dobrý den Iwanko. Chtela jsem se s vámi podělit o svou skušenost. V říjnu loňského roku mi zemřela maminka.Měla jsem tovelké štěstí,že jsem mohla být u ní ahlaďit ji v ten okamžik na ruce. Ten denjsebylaceličký umaminky. Trpěla rakovinou prudušek. Mělavelké bolesti apřesto byla moc statečná. Vten den jsem prosila archanďela Azraela,aby ji pomohl. Pár hodin,nebo asicelé odpoledne ež přesňe nevím mě zalíval příjemný a krásný pocit,který si neumím vysvětlit. V okamžik kdy maminka zemřela,jsem videla jeji dušičku odcházet. Nezmohla jsem se napláč,ani na vstek dnes setrápím,že jsem uďelala neco špatně,že jsem ji mohlanechat resuscitovat,nebo uďelat něco jiného a přesto vím,že bylo vše tak jak mělo. Dodnes se nezmohu na slzy apláč. Maminka zemřela doma slíbila jsem ji,že ji do nemocnice nedám. S pozdravem Monika

Ahoj umrelo mi v zivote moc lidi kazdou noc se trapim a kdyz sem si ka precetla strankybylo mi lip pored si rikam proc si mi. Je vzal:-(
😐 prosim odpovez

Ivanko,moc se trápím moje maminka odešla zbytečně brzy,chtěla pouze lásku a pochopení od svých nejbližších ale dostávala jen bolest a utrpení a ona je milovala můj hlas neslyšela stále zůstávala v područí toho nejhoršího zla které si málo kdo umí představit,já ji nedokázala pomoci ona nechtěla a ž pár týdnů před smrtí ale to jsem já už psychycky ani fizicky nedokázala,nikdo z jejich milovaných mě nepomohl a ona zemřella na bolest v srdci ted se mi o ni zdá a je mi strašně proč když je tak milovala ji delali to nejhorší nebránila se a pokorně odešla a já jsem z toho hodně špatná 30 let jsem ji zachranovala a stejně skončila vždycky u nich.Chci aby vědela že i když mi nikdy neprojevila lásku tak já ji stejně miluji a všechno ji odpouštím moc mi v životě maminka chyběla chci aby mi také odpustila že jsem se nedokázala o ni postarat jsem slabá

Velké poděkování Iwanko, jsem též vesmírný kanál pro tento SVĚT..a musím konstatovat, že nic tak silného jsem dlouho neviděla..stručně..jasně a hezky podané s láskou ..

Dnes čtu poprvé tyto stránky. Chci jen poděkovat za krásné čteni.:-):-)

Když zdtaríme velmi blízkou osobu,je to krutá bolest.To si uvědomíme,že jsme ji toho chtěli tolik říci,dali bychom kdoví co,jen,aby tu byla. Ikdyž se s ní zřejmě setkáme na druhém břehu,chceme ji tady a teď a prostě nám chybí,chybí tolik,že bych nejraději už byla s ní.Ano,život jde dál,ale nikdy už to nebude ono…nemohu se radovat z vánočních svátků,prostě to nejde.. Děkuji za tyto stránky,které tiší bolest a dávají naději,že se někde někdy tam setkáme,tam bude
veseleji… Díky…

Dobrý den Iwanko, velmi často chodím na Vaši stránku se radit s kartami a když je mi smutno,Přede dvěma roky umřel můj exmanžel,sice jsme byli rozvedení,ale já ho miluji dodnes,i když jsme mu odpustila a sobě taky,pořád za ním pláču.Jelikož mám tři děti tak nemám chvilku pro sebe abych mohla tohle zkusit,ale pokusím se to nějak zařídit.Můžu potvrdit to,že nás neustále hlídá a ochraňuje,jak mě tak i naše děti.V každém případě jsem Vám za tyhle stránky chtěla upřímně poděkovat s přáním všeho dobrého Hana.

Krasa.

Moc děkuji, za to co jste napsala v článku a také Archanděli Azraeli, hodně mi to pomohlo, abych se dokázala smířit se smrtí mého nejlepšího přítele.

Taky mi náhle odešel manžel s tohotosvěta a nevím jestli mi nectěl říct všechno co měl a nemohl nevím jestli jestli ho to tarápí ,ale já se trápím ,že se nám to nepodařilo si říct co jsme ještě měli ze začátku jsem cítila ,že mě potporoval ve všem ,ale teť už to není necítím nic i když prosím o pomoc je to moc těžké když někdo odejde s tohoto světa moc rychle nevím jestli vidí jak se trápím to z nás živých nikdo neví milovala jsem ho miluji a milovat budu stále mu to opakuji i když už tady není i když se stalo cokoli a nestačili jsme si všechno říct Emilka.

Věřte, že vás milují a podporují, ať byly vaše vztahy za života ve světě pozemském, jakékoli… Trápí se, pokud museli náhle z tohoto světa odejít a nemohli vám říci, jak vás milují… Trápí se, pokud zůstaly nedořešené vztahy mezi vámi. Trápí se, pokud z vás cítí vůči sobě nenávist, hořkost či pohrdání.

Marki doufam,ze ti to prijde a najdes tam i ty sve poznani 🙂

Milá Iwanko,
děkuji za podpůrný článek. I já se te´d potýkám se ztrátou blízké, velmi velmi blízké osoby.
Moc děkuji za článek, bylo to velké pohlazení na duši 🙂

Drahá Iwanko. Dnes jsem byla poprvé navedena na Tvé stránky-možná andílky, možná moji dcerkou… Moc Ti děkuji za rubriku Smrt a znovuzrození. Víš je zvláštní, že jsem „zabloudila“ na Tvé stránky zrovna až dnes, a Tvůj článek uveřejňuješ 5.9. Víš, před dvěma lety mi zemřela moje nejmilejší dcerka. Necelých 27 let mi byla světlem v mém životě. Darovala mi tolik lásky, krásy, poznání, moudrosti.Pak mi 2.6.2011 nečekaně odešla.Byla v nekrásnějším období svého života. Dokoničla vysokou školu, prožívala nejkrásnější lásku, a pak si sedla poprvé v životě do auta k cizímu řidiči, 500 m před našim domem – domovem, ten řidič havaroval, auto narazilo na strom, a ona, i když připoutaná vzadu za řidičem, utrpěla zranění mozku a po 5 dnech zemřela. Já byla jako v agonii, ten 5. den mi řekli, že zemřela, byla jsem nad jejím lůžkem, odkryla jsem očka, která byla vždy tak plná jasu, života – teď byla mrtvá. Zeptali se mě, zda souhlasím s dárcovstvím orgánů. Já jsem souhlasila. V tu chvíli jsem to cítila tak, že bude žít dál. Nechtěla jsem jí dát smrti.Iwanko, víš, to přeci není možné chtít na matce takové rozhodnutí. Já jednala snad pod vlivem vyšších vlivů -zcela bez emocí jsem podepsala souhlas. Několik dní jsem žila v euforii, že moje holčička žije dál. Teď to vidím úplně jinak. Mučím se představou, že jsem jí ublížila.V tu dobu jsem neměla žádné tušení o přežívání duše, ani jsem moc nevěřila v existenci duchovního světa. Ale když jsem se skláněla nad tělíčkem mé nejkrásnějí dcerky, všude jsem vnímala bílé krásné světlo,takový klid, usmíření. Všichni kolem mne plakali, já neplakala, zpívala jsem jí písničku, kterou měla tak ráda – Ó hřebíčku zahradnický, ó rrůžičko voňavá, kterak na tě zapomenout, když to není věc možná…To byla tenkrát..,jsou to přes dva roky, a já jsem stále napřijala její smrt. Vyčítám si to rozhodnutí. Ale v té nemocnici, jako bych nejednala já, ale za mne někdo jiný. Je to vůbec možné Iwanko?? Pak jsem se dozvěděla, vlastně mi to zavolal nejvýznamnější český kardiochirurg, kdo to její srdíčko dostal. Byl jím obdarován mladý – 18-letý klučík z Brna, který již umíral,,, dále byla obdarována 24 letá dívka, 17-letá dívka a děťátko v Motolské nemocnici.Mám ještě 20-letého syna.Moc měpotřebuje, je to přetěžké mít jedno děcko TAM a jendo tady….

Přeji hezký den.
Iwanko, moc děkuji. Škoda, že jsem Vás neznala v době, kdy zemřel můj manžel. Asi by to bylo „|lehčí“.
Manželova smrt mi „pomohla“ v tom, že dnes vím, že jsou Andělé, tyto webové stránky a spoustu jiných, krásných věcí, na Zemi.
Vždy, když je mi ouvej, tak jdu za Andílkama,a vždy, se mi uleví.
Opravdu to chce s Andílkama mluvit,probrat s nimi svá trápení…
Děkuji, moc děkuji, za tyto stránky. Moc mi pomáhají.
P.S. Když je hodně ouvej, volám Iwanku přes Skype,a ta mi vždy poradí. Zkrátka to funguje.
Děkuji Jája

Velké poděkování Iwanko budu se řídit Váší radou bude to moc těžké ,ale věřim,že s Vaší pomoci to zvládnu velký dík Vám i andílku Azraeli Emilka.