Přání a životní sny

Člověk a harmonie > Přání a životní sny

Jak si plnit přání v praxi…

O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že jsou těžké, ale těžké jsou proto, že se o ně nepokoušíme. Seneca“

Vážení a milí,

každý z vás se určitě nesčíslněkrát zamyslel nad tím, o čem vlastně život je, co tady máme dělat a proč tady vůbec jsme. Když se hlouběji nad tímto tématem zamyslíme, zjistíme,  že život je v postatě o jediném – plnit si svá přání, touhy a svůj životní sen.

Ne každý člověk však svůj život takto vnímá. Mnozí lidé si myslí, že se do tohoto světa narodili za trest. To, že mají volbu si vybírat co zažijí, si ale neuvědomují.  Věřte však, že nejsme zde za trest, pokud si to sami nemyslíme, pro „tresty a utrpení“ nevytváříme podmínky svými myšlenkami, činy, strachy a očekáváními, nebo pokud to není samozřejmě naše přání, byť i nevědomé. Nemusíme tedy v životě trpět, pokud si to sami nevybereme jako „učební“ lekci k osobnímu růstu.

Každý člověk (duše) si vybral možnost tady být sám za sebe a zažívat to, co si přeje. Naše duše, která zná „jen“ lásku, když není ve fyzickém těle, chtěla vědět a zakusit život na Zemi, aby mohla tvořit to, co jinde nemůže.

Pro dušičku, žít zde na Zemi, je veliká výzva a veliké dobrodružství. Ví, že se jí v jemnohmotné rovině plní vše,  nač si vzpomene pouhým lusknutím pomyslnými prsty. Však na Zemi to má ztížené, i když prstíky, díky tělu, má ;-). Pomyslné problémy jí  způsobují další části osobnosti našeho Já a fyzické zákonitosti, protože jí do tvoření v lásce, „kecají“. Ona se však na druhou stranu, díky hustější energii, kterou je obklopena, učí chápat věci, které v jejím světě nejsou možné – například rozmanitost fyzických zákonitostí a lidských povah. Učí se s nimi pracovat, hovořit, tvořit, učí se žít v lásce, ale i nenávisti, se svými vnitřními částmi, s různými lidmi, přírodou a tak dále.

Při léčebných terapiích se občas setkávám s tím, že málo lidí si plně uvědomuje, když si něco přejí, že se jim to opravdu plní, splnilo, nebo že se jim to může splnit… A co víc, někdy vůbec nepřemýšlejí o možnosti, že by si mohli během svého života splnit svůj životní sen, který v sobě nosí mnoho let.

Mě velmi baví, na toto človíčka upozornit, a jeho životní sen společnými silami „vydolovat“.  Když se pak o tom více bavíme, tak zjišťuji, že mnozí mají nádherné a zajímavé vize i zkušenosti s „přáním si“… Zkrátka každý člověk, má svůj životní sen, u kterého, když o něm vypráví, roztaje nádhernou, čistou láskou a radostí. A i když si najednou uvědomí, že myslet na svůj velký životní sen a vcítit se do něj, mu dělá nesmírně dobře, přesto (velké procento lidí) v zápětí dokáže vyjmenovat desítky důvodů, proč si ho splnit nemohlo a ani dnes nemohou.

A tak mi nedávno napadlo, že bych mohla o přáních a životních snech vytvořit krátký článek a diskuzi k němu. Ráda bych, aby nám všem, zkušenosti ostatních lidí, pomohly si uvědomit,  že právě životní sny a přání, pocházející z hloubi srdce, jsou TO co hledáme a co je zdrojem naší síly, co nás činí šťastnými a naplní z vnitřku po okraj právě tím věčně (v okolí) hledaným štěstím, láskou, radostí i hojností všeho.

Věřím totiž, že kdybychom si každý plnil svoje touhy pocházející ze srdce, pak by lidé žili úplně jiné životy, než doposud. Zmizelo by z tohoto světa spoustu problémů, frustrace, utrpení, stresu… Plnit si své sny totiž není vůči druhým vůbec sobecké, jak si mnozí možná mohou myslet, ale naopak. Plněním si snů a přání, pocházejících z našeho nitra, je obrovským darem člověku samotnému, ale i druhým a tím pádem celé jeho rodině i celému světu.

Víte tedy jak si správně přát a jak ke svým životním snům přistupovat? Proč si je vůbec plnit? Vím, že je na knžním trhu spoustu knih na toto téma, a že mnoho lidí „přání si“, provozují v praxi. A právě proto, si myslím,  že dozvědět se o skutečných zkušenostech ze života bude velmi zajímavé, poučné, ale i zábavné.

Ráda bych vás tedy poprosila o podělení se, o vaše osobní zkušenosti s „přáním si.“ Jako pomocníčka pro „otevření“ vašich zážitků s „přáním si“, si můžete vybrat z níže položených otázek. Popřípadě samozřejmě popište zkušenosti, jaké s tímto tématem máte, nebo co byste rád/a k tomuto tématu sdělil/a.

  • Splnilo se Vám v životě nějaké přání?
  • Co jste pro to udělal/a?
  • Přejete si v životě konkrétně, nebo to necháváte náhodě?
  • Žijete tak jak si přejete?
  • Splnil/a jste si svůj životní sen; popřípadě pracujete momentálně na plnění si nějakého svého snu?

Závěrem:

Zatím se k tomuto tématu vyjadřovat nebudu, ale napíšu jedno přání a doufám, že se brzy splní. 😉

Osobně bych si totiž velmi přála splnit jedno přání pro nás všechny lidi. A to je – aby každý člověk z hloubi duše pochopil, že každý jsme tvůrcem svého života i okolního světa, a že máme tedy i zodpovědnost za to, co stvoříme. Pokud je ale v nás, nebo kolem nás pomyslná hustá tma a my se jí bojíme či na ní nadáváme, nic s tím nezměníme. Tmu tmou nerozpustíme. Ale rozzářeným světlem a láskou, ANO. 😉

Děkuji za Váš čas, energii, poznatky, zkušenosti i příběhy.
Těším se na Vaše příspěvky.

S láskou a sluníčkem, Iwča.

Autor:



21. září 2010 20:02
  1. Leona
    26. listopadu 2017 v 12:00 | #1

    U každého to tak není. Mě se v životě nesplnilo ani jedno přání.

  2. Skryto
    31. července 2017 v 03:52 | #2

    Splnilo se mi hned několik přání v životě. Žádal jsem o to Ganéše. Přánî nebylo konkrétní. Žiju jak umím a vysněný život nemám, protože nevím co pro mě muže být nejlepší.
    Například jsem si přál zachránit ze špatné životní situace a brzy jsem narazil na dvě osoby, které mi pomohli na cestě z té nešťastné situace.

  3. Anonym
    28. května 2017 v 21:50 | #3

    pekne napsane ja jsem zazil neco hrozneho dectvi mucil me satan a od ti doby nedokazu zit podle sviho prani stale je s v ceste at delam co delam poznal jsem padle andele kteri me mucili nikdy do konce zivota nato nezepomenu im ze je buch a mam ho moc rad ale optimista nejsem uz davno ne vidim zivot jak trest

  4. Jiří
    14. května 2017 v 21:50 | #4

    Dobrý den.Také zažívám hodně změn v mém životě.Snažím se myslet pozitivně.I když nás obklopují lidé kteří jsou negativní a snaží se ublížit a vnucovat své negativní myšleni!Je pravda že i když člověk nevěří,a žije věčně ve stresu,atd,tak si přitahuje vše špatné,a nic mu v životě nevychází.Tyto lidé pak mají i špatný vliv na okolí a i na lidi kteří myslí pozitivně.Když chce člověk věřit,tak má opravdu si přát a pozitivně myslet.Mám i velký příběh lásky,a hodně zkušeností.Mohu napsat i svůj příběh lásky ,z někým koho moc miluji.Byl by to dlouhý příběh.Ale vím jedno přeji si aby tento svět byl lepší,a aby lidé byli k sobě milí a hodnější.Přeji si nadále abych i já měl štěstí,a byl jsem ze svojí přítelkyní,a z dětmi.Ale tento příběh je na dlouhé vyprávění.Dá se splnit cokoliv,ale někdy to vše trvá dlouho,a někdy to trvá krátce.Moc to vše znám.

  5. lily
    25. března 2017 v 23:40 | #5

    Dříve tomu bylo tak, že sem si něco urputně přála a ono se to vyplnilo třeba až za 10 let , ale vyplnilo se to vždy( spíše s delší časovou prodlevou a to ve chvíli kdy jsem v to přestala doufat a myslet na to). To je myslím taky to co plní přání(nelpění).Poslední roky je tomu jinak, přání se zhmotňují velmi rychle prostě požádám vesmír …….Vyšší Síly………Pole neomezených možností o to co chci ,hodím to nahoru do prostoru a snažím se od toho úplně oprostit, nelpím , nevyvíjím v mysli teorie ani překážky proč to nepůjde atd… a ono to funguje!!! Je to až „neuvěřitelné“ jak lehce člověk může dostat to, oč žádá!Nejrychleji zhmotnit přání se mi podařilo do druhého dne. Já myslím, že vesmír reaguje na každé přání ihned jenže většina lidí ještě než stačí dovyslovit své přání už zároveň s ním vysílá obavy, překážky , pochybnosti a přiživuje to negativní.Každá myšlenka je vlastně záměr který uvádí do pohybu energii. Myslím, že tak je to v životě se vším pokud se od čehokoliv oprostíte,nelpíte na výsledku a přijmete věci tak jak v danou chvíli jsou tak se situace otočí a začne se vyvíjet ve Váš prospěch.Záleží taky na Vašem přesvědčení, protože není pravdivějších slov než ta , že dostáváte přesně to oč požádáte.Denně se děje tolik zázraků !!! já už jich zažila hodně. Přeji Vám všem co nejvíce splněných přání:-):-)

  6. 4. prosince 2016 v 09:31 | #6

    Splnilo se mi v životě mnoho přání. Ale opravdu je důležité vědět, co si člověk vlastně přeje. Někdy si i nevědomky přitáhne to špatné a pro to špatné nevidí dobré.
    Jeden ze svých velkých úspěchů, který má dopad až do dneška, vidím ve vysněné škole, na kterou jsem se dostala. Svému cíli jsem podřídila vše…Vesměs ještě dřív, než jsem si to uvědomovala. Dělala jsem prostě něco, co mě naplňovalo a ono se to pak projevilo v konkrétní podobě. Chodila jsem na praxi do školky k dětem se sluchovým postižením, chodila jsem na kurz znakového jazyka atd. A nakonec na dané škole studuji (i když mě kdysi lékaři odrazovali od daného oboru) a díky tomuto studiu se realizovalo už mnoho dalších mých snů.
    Teď je mým cílem tu školu úspěšně dokončit a dál se profesně věnovat dětem se sluchovým postižením, nebo dětem, co jsou jako já, CODA. A co pro to dělám?
    Mé sny vycházejí z něčeho co se mě osobně dotkne a zanechá příjemnou stopu. Takže dělám to, co mě baví a má podle mě smysl, dělám věci srdcem a vždy s pokorou prosím, aby se mé cíle naplnily. No a nakonec prostě věřím, že to dopadne přesně tak, jak má a ono se to stane 🙂 Takže v březnu odevzdám svou práci a v květnu ji obhájím! 🙂 …své sny časem taky dost konkretizuji, abych jim byla schopná uvěřit a podřídila jim vše, co dělám, žiju svým snem….
    Vám všem ostatním přeji, ať zažíváte jen krásné věci a na ty špatné neplýtváte energií. Všechno je to jen v našem srdci a mysli. Žijte si svými sny.
    Alenka

  7. Mojmír
    24. listopadu 2016 v 04:06 | #7

    Ahojky Iwčo, není co dodat 🙂

  8. Isabella
    20. listopadu 2016 v 12:16 | #8

    Dobrý den,

    až donedávna jsem si myslela, že život musím brát tak, jak ke mě události přichází a vždy se jen rozhodnout , jak pokračovat dál.Měla jsem přání, která se mi v daný moment zdála nesplnitelná, ale nějakým zázrakem přišla. Například narození syna,vlastní sřecha nad hlavou a další.S přicházejícími roky jsem začala hledat něco víc, co by naplnilo můj život a tam mě přivedla kamarádka.Moje duchovní poznání mě činí šťastnou v každé situaci a už vím, že další cestu si mohu vědomě přát. Pocit radosti přivolá zase něco radostného a proto je třeba se radovat ze všeho pěkného kolem nás a vidět svět lepší. Dnes neposuzuji, i když je to někdy těžké, ale řeknu si je to jejich život a postoj a toho se núčastním. Přeji všem hodně lásky v srdci.

  9. babeta
    17. srpna 2016 v 09:40 | #9

    Mám jeden velký sen. Potkala jsem muže, se kterým jsem cca 1,5 roku žila v jedné domácnosti, jsme spolu 2,5 roku. V dubnu však jsem od něj odešla kvůli jeho neustále se zhoršující náladě a něčemu, co mi to ráno řekl. Přitom ale cca 1x do týdne mi zavolá a jsme spolu, je to úžasné. Naposledy mi ale řekl, že chce dítě a to já už mu bohužel asi nedám. Cítím ale, i to oklikou řekl, že mě miluje a já vím, že já jeho taky. Přeji si žít s ním a abychom byli zase spolu. Věřím, že spolu zase jednou budeme….

  10. Simona
    22. května 2016 v 08:50 | #10

    Já naopak stále nevím už co dále, mám maminku, která úplně ztratila smysl života. Není jí pořád dobře a léky už nezabírají. Kdykoliv zajdeme někam do nemocnice stav se zlepší. Máme už domácí péči setsru na 45 min 2 x týdeně, ale k ničemu to není. Odovlává mě z práce a doma je to peklo, pořád si stěžuje, že jí není dobře, tělo reaguje tak v zásadě má i pravdu, ale už nevím co mám dělta

  11. 25. února 2016 v 13:13 | #11

    Moje priane sa tyka Rodiny,je to nieco velke.Pisem uz otom nejaky cas,ale aby sa to splnilo je potrebne urobit krok dopredu.Skusila som to a mozem povedat je to realne aj ked tazke.Duchovne veci ma pritahovali od malicka.Chcela by som nieco Darovat,ked sa modlim citim Silu.Viem,ze ludia potrebuju Nadej.Nieco krasne,a nezistne..pre Mamicku moju.Prekvapenie,ktore jej ma dat chut dalej pokracovat v zivote.Aby sa citila,ze nic v jej zivote nie je len nahoda..Ale odpoved na jej zo srdiecka uprimnu Modlidbu.Kym sme este nazive preukazat jej uctu a Lasku.Pretoze vdaka nej maminke vidim,a citim blizkost mojich Anjelov.Viem,po com tuzi jej srdiecko.Boh,nech jej pozehnava kazdy den..Dakujem dcera matka.

  12. Marie
    8. prosince 2015 v 12:43 | #12

    Dobrý den ,chtěla bych se podělit s vámi se všemi o mém splněném přání.Je to nyní čerstvé a chtěla ,bych všem říct ,že největší chyby kterou se dopouštíme pří našich přáních je netrpělivost.Za pár dnů to bude rok co jsem potkala jednoho muže,od prvního pohledu mezi námi proběhlo něco moc silného a já věděla,že je to muž mého srdce.Byla jsem tak šťastná a myslela,že nám to nemůže nic pokazit,Ovšem život naši víru zkoušel velmi silně,oba dva.Dokonce to skončilo rozchodem, cítila jsem jak v mém srdci je místo pouze pro něj!!bylo to tak silné?stále jsem si náš vztah představovala,jek by měl vypadat,Mé přání bylo ,aby se vrátil a aby to bylo i jeho přání a štěstí,ne jen moje….Dnes zažíváme krásné chvíle a umíme oba číst mezi řádky.jak k sobě patříme.Říkáme tomu škola života,ty zkoušky a bolest,která to provázela,za vše děkuji protože to za to stojí…Marie Anna

  13. Iva
    4. února 2015 v 21:51 | #13

    @Emilka Emilko, připomínáte mi mě. Posílala jsem si přání a pořád ne a ne se vyplnit, chtěla jsem umřít, protože jsem si říkala, že všechny ty starosti už prostě nemohu unést. Jednou už to došlo až tak daleko, že nebýt mé sousedky, dnes tu nejsem. Musíte uvnitř sama sebe odpustit, a to nejenom těm, kteří Vám napáchali křivdy, ale i sama sobě. Popřát jim i sobě jen to nejlepší do života a nechat všechny negace odejít, ať si jdou novou a lepší cestou, ať se jim v životě daří a jsou šťastné. Po odpuštění se mi tak ulevilo, usínala jsem a měla jsem pocit, že se vznáším. Už je to rok a za ten rok není jediná těžkost, kterou bych nezvládla. Přejte si krásný život a věřte tomu celým svým srdcem. Naši strážní andělé nám podsouvají indicie, je jen na Vás, zda budete zaslepeně vnímat jen své neštěstí, nebo mu odpustíte a pošlete ho do světa. Uvidíte, že Vám pak bude lépe a najednou se vše v dobré obrátí.

  14. zdenda
    28. prosince 2014 v 15:42 | #14

    je to sice těžké jde jen přetrasformovat strach v pozitivní a v případě těžkostí požádat své andílky strážné 🙂

  15. melinaaa
    7. listopadu 2014 v 11:00 | #15

    To je pravda, nesmíte mít strach..a pak to přijde samo.

  16. melinaaa
    7. listopadu 2014 v 10:59 | #16

    @Emilka
    Tak pak Ti to přání nestojí za to, jinak by si to nikdy nevzdala…já to nevzdám…nedělej to ani Ty.

  17. melinaaa
    7. listopadu 2014 v 10:57 | #17

    @Mari
    Jsem si naprosto jistá, že jestli je to pravý muž či nikoliv sama víte. Pokud Vám není patnáct musíte to vědět. A moc Vám přeji aby se Vám přání splnilo..vím jaké to je..mě se splnilo na půl a jsem si jistá, že druhá polovina přání potřebuje vývoj a čas. Budu na Vás myslet.

  18. melinaaa
    7. listopadu 2014 v 10:44 | #18

    @Emilka

    Já to naprosto chápu, že někdy ztratíte víru, ale když skutečně věříte vyplní se to. Mě už se to stalo několikrát, ale říkala jsem to ze srdce a moc si to přála. Umí to každý, je třeba se ale uklidnit. a hlavně důležitá věc…i pro mě je to těžké ale uvědomila jsem si to. Přání nelze splnit hned, každé ne, některé potřebuje svůj čas…nemyslím tím roky ale třeba měsíce..v ten jeden okamžik totiž musí být všechny osoby kterých se toto přání týká ve správný čas na správném místě. Přijde to. Přání se plní,…ale potřebuje aby se pár věcí stalo, pročistilo a pak se přání úplně vyplní. Vždyť když se přání vyplní najednou..není to odměna..musíme si projít určitou fází. Vše se musí poskládat a dát do celku. Pamatujte, že maličkosti jsou důležité a tvoří naše úžasné přání. Věřte, i já věřím.

  19. Pavel 51 let.Brno.
    25. srpna 2014 v 03:58 | #19

    @Carravaggio To musela být nádhera.Já mám zkušenost takovou.Andělé na sebe berou lidskou podobu.Už se mi mnohokrát stalo,když mě bylo na duši ouvej,tak naprosto neznámý člověk,kterého neznám,mě oslovil.Nějak vždy v intujici jsem zjistil,že se můžu svěřit a on mi dal indicije jak z toho ven.Vlídným slovem mě ujistil,že to bude dobré.Rozloučil se a víc jsem ho nepotkal.Avšak zůstal mi v paměti a vždy když se vše obrátilo k lepšímu,vždy jsem si na něj vzpoměl jako by chom se potkali včera.ANDĚLÉ JSOU MEZI NÁMI.Krásný život.

  20. Pavel 51 let.Brno.
    25. srpna 2014 v 03:44 | #20

    Velice zdravím.Rád bych napsal pár myšlenek k tématu.Ono je přát si a přát si.Já mám vždy obavu abych svým přáním nezkomplikoval druhým život.Jde o to že mám vždy pocit,jakoby moje přání bylo sobecké a že ho budu mít ve smyslu,abych já měl hlavně prospěch,ať to stojí co to stojí.Skrátka lidově abych nešel přes mrtvoly.Spíš si vždy řeknu,že bych byl rád aby se to vyvýjelo tak nebo onak a podotknu.Přenechávám to andělům a stvořiteli,ti vědí jak to zaonačt a já jim věřim.A když dostanu indíciji,že se koná a že mám udělat to,či ono,tak pak už ty obavy nemám.Velice vás zdravím a fandím.Pavel z Brna.

  21. Veve
    15. srpna 2014 v 22:37 | #21

    @Emilka
    Zdravím Emilko, jestli ještě navštěvujete tyto stránky, myslím, že pro Vás existuje rada. Prosím Vás zkuste si přečíst knihu Tajemství, nebo si pusťte ten film a po té si přečtěte zpětně své příspěvky. Například ten poslední. Beru-li v úvahu, že člověk je jako magnet a jeho myšlenky se zhmotňují v realitě, pak plně chápu Vaše pocity bezmoci. Výroky typu: „nejsem toho hodna“, “ ať dělám cokoli tak je to špatně“, „opustilo mě všechno“….. To jsou vše vesměs negativní pocity-Vaše emoce jsou Vaším ukazatelem. Je důležité mít svou víru, ale sám ji nezrazovat. Vaše ego Vám pravděpodobně našeptává nesmysly, jakože něčeho nejste hodna, že si něco nezasloužíte, že šťastný život Vám nebyl přán…. Prosím Vás neposlouchejte toho malého červíka co uvnitř Vás hlodá-neztrácejte víru-buďte pevná. Pokud zasadíte semínko (pozitivní myšlenku) a nebudete ho pravidelně zalévat a starat se o něj, nemůže vykvést. V životě najdete spousty NEgativ, Zkuste je opustit. Kdykoliv řeknete předponu NE (nemohu, nechci, neumím, nedovedu,) vzpomeňte si na jednoduchou rovnici: NE=NE. Negativní přitahuje negativní. Nechte se vést svými vnitřními pocity-jak se cítíte, když říkáte, že Vás všechno opustilo? Pokud to vyvolává jakýkoliv negativní pocit-frustrace, bezmoc, smutek, strach-nasměrujte svoje myšlenky ihned jiným směrem. Vzpomeňte si na něco, za co můžete být skutečně vděčná-vděčnost je mocný nástroj, používám ho až neuvěřitelně často. Buďte vděčná, že jste tyto stránky objevila, že Vás lidé jako Iwanka podporují, že Vás milují Vaši andělé, že jsou lidé, kteří se za Vás modlí, že máte oči, kterými čtete tyto řádky, je mnoho a mnoho důvodů za co být vděčný i když člověk prožívá velikou ztrátu a bolest. Ale to se dá překonat právě díky vděčnosti a díky tomu, že se člověk umí za sebe ohlédnout a nevidět všude jen ta „NE“, ale i to nádherné, co s sebou život kdy přinesl. Přeji Vám aby Vás bolest v srdci opustila a aby jste objevila kouzlo života a sílu šťastných myšlenek. Také Vám přeji aby jste spatřila důkaz, že existují lidé, kterým na Vás záleží, a že Vaši andělé Vás rozhodně neopustili. Jsou s Vámi ode dne Vašeho narození až do dne Vaší smrti. Provází Vás celým životním cyklem. A Vaše přání se plní, věřte tomu. Když řeknete, že nemáte nárok být šťastná a věříte tomu, pak ve skutečnosti pocitově sdělujete, že zrovna toto je Vaším přáním. Je třeba se soustředit na to, co Vám, dělá radost, co ve Vás vzbuzuje pocity lásky, radosti, co Vám na tváři vykouzlí úsměv. Ano, negativní myšlenky zase přijdou jako strašáci, v tu chvíli je Vy máte přijmout, uvědomit si je a pustit je dál. Když o nich víte, víte zároveň i o tom, že je třeba pozornost přesměrovat k myšlenkám, které Vám dělají dobře. Když usínáte, myslete na Vašeho anděla strážného, jak Vás pevně a přitom měkce objímá, že nad Vámi v noci bdí a hlídá Vás. To je hřejivý pocit, že se o Vás někdo stará, že Vás někdo miluje bezpodmínečně….. Držím Vám pěsti a věřím, že dospějete ke svému štěstí i přes překážky a bolest, kterou Vám život nachystal. Držte se, buďte vděčná a věřte!

  22. Emilka
    3. dubna 2014 v 08:45 | #22

    Krásný den Martino tak čekám stále na to přání jestli se mi splní ,ale stále nic opravdu se mi to otáčí opačně mám to moc těžké ,ale stále jsem věřila , ale asi néjsem toho hodna jinak si to nedovedu vysvětli ať dělám cokoli tak je to špatně opustilo mně všechno a Andílci taky Vám to přeji s celého srdíčka ,aby se Vám to krásné plnilo Iwanka se taky stratila moc mi pomáhala krásné Jaro všem přeji Emilka

  23. marky
    21. června 2013 v 08:01 | #23

    Ahoj lidičky, skvělé stránky a karty si zde také často vykládám, hlavně ty delfíny ty se mi líbí nejvíce. a musím říct že postupem času opravdu ukazují jak minulost tak momentální situaci. a já se tedy pak mohu zamyslet a konat podle toho k čemu mě vybízejí do budoucnosti. přání si píšu, nebo říkám v duchu. a opravdu se postupně plní. měla jsem vloni partnerskou krizi. myslím že hodně pomohla reiki terapie a přehodnocení toho co vlastně chceme. také sem si přála vidět anděla a skutečně po pár dnech sem měla sen kde se anděl vznášel u mé postele. byl bílo zlatý a z jeho ruky ke mě přicházeli obálky. ale co v nich bylo nevím 🙂 přejte si celým srdcem a sny se vám vyplní 🙂

  24. 7. května 2013 v 17:27 | #24

    Možná si tu bolest má prožít, aby se vyčistila jeho duše. Třeba v minulosti mohl ubližovat a dosud si neodpustil, nebo jemu bylo ublíženo a neodpustil

  25. Maria
    30. dubna 2013 v 21:39 | #25

    Den zacinam aj koncim s anjelmi, v priebehu dna sa na nich obraciam s hocijakym ‚problemom‘. Napr. aj pri nakupoch. 😀 Rozpravam sa s nimi v duchu a ked je to mozne aj nahlas. Ked mi je tazko, poziadam ich o pomoc, staci povedat: „som tu a potrebujem vasu pomoc. “ A pridu a pomozu. A nezabudnem podakovat. A chcem podakovat aj za Atarot , kazdy den zacinam a koncim anjelmi. Nadherne stranky:-D A hladajucim odporucam knihu od M.Wiliamsovej Navrat k lasce. To je taka moja biblia:-D Tak, vela stastia vsetkym

  26. Míša
    4. března 2013 v 13:13 | #26

    @Katka Ahoj Katko! K té bolesti- je to strašné, ale bez bolesti nezjistíš, že je něco špatně, a jak moc špatné to je. Pokud Tě něco nebolí, tak řešení odložíš na později a to už by mohlo být pozdě. Jsem ráda, že jste to zvládli. To mi dává naději, že když zvolím správnou cestu, tak dojdeme k lepšímu cíli.

  27. Carravaggio
    14. února 2013 v 14:07 | #27

    Zdravím všechny lidské bytosti,i ty,kteří nevěří. Poslal jsem si přání a splnilo se ,potkal jsem ženu,která mě hodně naučila a otevřela mi dveře i do duchovního světa. Přál jsem si po čase setkat se s anděli a při společné meditaci s přítelkyní,se mi v noci,v zimě, objevil obraz anděla v jeho nádhérné velikosti a krásnými konturami,naprosto rozpoznatelné detaily hlavy,křídel,těla na zmrzlém okně.V noci byl úplněk a měsíc svítil přesně nad hlavou jako svatozář.Bylo to něco tak úžasného a tak silný zážitek,že dnes vím,že jsou s námi a cítím je kolem sebe.Splnilo se mi toho více,často nám ukazují první krok nebo směr cesty,že i my žádající,máme pro naše přání něco udělat,pro sebe,lidičky kolem nás,přírodu,Matku Zemi,
    cokoliv kde to cítíme.Nezapomínám nyní, přesně jak to píše Iwča
    -a taky díky ji za tyto úžasné stránky- na zodpovědnost za sebe a k naší krásné Zemi .C.

  28. Bronson
    6. února 2013 v 10:50 | #28

    Ještě jsem zapomněl dodat, že druhý den jsem ten samý tiket znovu podával a mašina ho vytiskla bez té minulé „chyby“. Takže, něco se tehdy muselo stát, samovolné to ale určitě nebylo!

  29. Bronson
    6. února 2013 v 10:45 | #29

    Zdravím všechny a chtěl bych se s Váma podělit o mou zkušenost s Tarotem a Andělskými i jinými kartami. Po vánocích, jak se to někdy přihodí jsem nebyl zrovna v dobré finanční kondici. Náhoda mi zavedla na webovou stránku ATAROT , kde jsem našel i věštbu z karet. Pár dnů jsem se řídil radami,které mi karty doporučily a přál jsem si vyrovnat svou finanční situaci. Mám napsaný tiket Šťastných deset, který sázím pravidelně se střídavými úspěchy a kde mám cenu vkladu 10,- Kč na sloupek. Dne 1.2. jsem jako obvykle podal sázenku a protože jsem vybíral i nějakou menší výhru, nevěnoval jsem moc pozornost tomu, že platím o dost víc, než bych měl.Doma jsem to vše znovu kontroloval a zjistil jsem, že na druhém řádku mě vzrostl vklad na 60,-Kč oproti obvyklým 10,-Kč. Pomyslel jsem si něco o hloupé mašině, ale večer se konalo překvapení! Díky tomuto strojnímu přehmatu jsem vyhrál 1.500,-Kč! A teď přijde to, proč mě to tak překvapilo!Přesně tolik jsem potřeboval na zaplacení složenky na kterou mi peníze chyběly a když jsem si vzpomněl na ranní předpověď Andělských karet, že mé prosby byly anděly vyslyšeny, tak jsem už přestal pochybovat…Od té doby věřím na to, co mi andělé prostřednictvím karet sdělují a snažím se tomu porozumět tak, abych z toho měl užitek. Nevěřícím Tomášům řeknu jen jedno! Doopravdy to funguje.

  30. Jane
    27. ledna 2013 v 20:03 | #30

    Mám ráda tuto stránečku a moc ráda si v ní čtu,i opakovaně, stejné články 🙂 Moc mě mrzí, že už velmi dlouho nepřibylo nic nového. Ráda bych se dozvěděla něco dalšího 🙂 Vděčím iwance a informacím které tu jsou, za najití té správné cesty 🙂 Děkuji, přeji jen to nejlepší, a lásku do duše každému 🙂

  31. 3. ledna 2013 v 00:42 | #31

    @Viera
    Tak, tak i správně si přát je umění 🙂 Pozor na to, přání se většinou plní doslovně http://knihomilky.blogspot.cz/2012/12/prani-ma-nekdy-jepici-zivot.html

  32. Bronica
    19. prosince 2012 v 20:54 | #32

    @Katka

    Zdravím Katko a všechny ostatní čtoucí lidičky…!
    Váš příběh je srdcervoucí a emočně náročný…
    Jako reakci na Vaši zkušenost musím uvést obhajobu pro všechny anděle,které jste oslovila. Tato zázračná nehmotná stvoření tu nejsou proto,aby nás ušetřily bolesti,ale aby nás přivedly na jinou cestu sebepoznání a vnímání.
    Bolest je odraz psychiky a když se to týká malinkých dětí je to bohužel následek minulých životů… Každý jsme si vybrali,že tu chceme být a že si musíme nečím projít a na nás záleží jak se s tím poperem…
    Vás tato zlá situace přivedla k Reiki a otevřela Vám cestu k víře, posunula Vás o stupínek víš než jste byla a protože to dobře dopadlo chce se po Vás aby jste v této cestě pokačovala… Pro malého to bylo vykoupení a dost možná i cesta k léčitelským schopnostem, vždy bude bolest vnímat citlivěji než ti,kteří si ničím podobným neprošli…

    Pro čistotu Vašich vyřčených motliteb a čistější průchod pozitivních energií pro příště doporučuju se vyvarovat slovům jako je „sakra, strašně,hrozně a pod.“ a to i přesto,že jsou vkládána do pozitivních slovních spojení. Vždy s sebou nesou negativitu a s hloubkou myšlenky nebo přání se jejich vliv stupňuje.

    Krásné prosvětlené a lásky plné zítřky přeje Broňa H. 🙂

  33. irena
    7. prosince 2012 v 19:00 | #33

    Přeji Všem jen slunéčkové dny,
    náhodou nakoukla a stravila zde na těchto úžasných stránkách,nejméně 2hodny.Budu dále pokračovat,nedá mi nepoděkovat za tyto stránky.
    D Í K Y,slunéčkové dny Irena

  34. Emilka
    28. listopadu 2012 v 07:38 | #34

    Děkuji Mari a já zase na Vás snad se jednou taky dočkáme a andílci nám pomůžou mějte se krásně Emilka.

  35. Mari
    27. listopadu 2012 v 15:35 | #35

    @Emilka
    děkuji mockrát emilko….určitě nás slyší…chci po nich asi moc .) Budu myslet i na vás ano? Třeba si tak pomůžeme…

  36. Emilka
    26. listopadu 2012 v 10:15 | #36

    Mari asi jsme na tom stéjně žádame asi špatně jak čtu ,že se všechno plní tak si říkám ,že asi néjsem hodná ,aby mi andílci pomohli všechno mám opačne ,ale stále čekám ,že to jednou příjde asi už nesmím o nic žádat musím to nechat být a Iwanka se nám zázračně stratila vůbec tady už přes půl roku nekomunikuje ať se Vám to Mari splní přeji Vám to Emilka.

  37. Mari
    20. listopadu 2012 v 15:31 | #37

    ahojky lidičky, moc bych chtěla poděkovat iwance za tyto stránky…celý život mě trápí láska a andílci mi nyní moc pomáhají, možná je žádám špatně…nebo nevím, ale zázraky kolem se dějí. Poslední vztah mě moc trápí a ten dotyčný je opravdu můj velký učitel…zkouším vše co se dá, ale prostě asi někdy nelze mít vše co chcete, jak mi to pořád partner říká. Poslední dobou andílci mluví o partnerovi duše…nevím jestli je top tento muž nebo přijde jiný…ale moc se na něj těšíma žádám anděly, abych už ho nepřehládla. Děkuji mockrát za naději na těchto stránkách 🙂 Pěkný den.

  38. Helena
    14. listopadu 2012 v 08:13 | #38

    Zdravím všechny „věřící“…sny se plní…mým životním snem byl domeček uprostřed přírody. Jelikož utíkaly roky a domek stále nešel, tak jsem to vzdala a už měla domluvenou rekonstrukci panelákového bytečku…a v tom to přišlo…souhrou neuvěřitelných okolností k nám přišel náádherný domek uprostřed krásné přírody a s báječnými sousedy. Všichni mi jej „závidí“ a mluví o zázraku. Byl to zázrak – je potřeba jenom věřit a být v souladu s okolním i vnitřím světem. Všem přeju krásný den. Helena

  39. Yanina
    13. listopadu 2012 v 13:51 | #39

    Ahoj všem,
    vždy se mi splní přání, o kterých přemýšlím jen chvilku nebo která mě jen tak napadnou a hned zase odejdou. Je to přesně takovéto: „To by bylo fajn, když by ….“ No a když se mi to splní, tak si to mnohdy uvědomím až hodně zpětně. Ale je fakt, že to funguje. I teď si něco hodně přeji, tak snad to vyjde. Moc bych si přála, abych to nezakřikla. Držím palce i vám ostatním!

  40. Anonym
    30. října 2012 v 11:22 | #40

    @Viera
    tAKY POSÍLÁM HODNĚ LÁSKY PROSTŘEDNICTVÍM VAŠÍM A VŠEM iRENKA

  41. Anonym
    30. října 2012 v 11:15 | #41

    @Lea
    Hm tak tohle znám ale je to jednoduché musíš naslouchat svému srdci .JESTLI MU JDE JEN A JEN O TEBE SAMOU A JESTLI TĚ NEBUDE TĚSTNIT JAKO PTÁČKA ,KTERÝ BY POTOM ULETĚL .iRENKA

  42. Anonym
    30. října 2012 v 11:09 | #42

    @Katka
    Já si myslím aspon jsem se to tak učila že když se něco takového děje člověk připustí strach -negace a andělé pak nesliší nesmí být strach a negace ,vím je to těžké sama tím procházím dnes a denně.Irenka

  43. Anonym
    30. října 2012 v 11:03 | #43

    Ahojky jednoho dne před tak 14 lety jsem byla v životě ve všemožných problémech a žila jsem kolik let spíš v pekle a díky mé sestře ,která mě uvedla na správnou cestu dobra a lásky ,před tím jsem hrozně trpěla .Se to pak začalo zlepšovat a taky se mi splnilo hodně přáních ,dostala jsem 4 veliké dary děti zdravé ,denně za ně děkuji .TAKÉ VELIKÝ DÁREK NA POČTVRTÉ MANŽEL NÁDHERNÝ ČLOVĚK ,ALE MUSELA JSEM SE ZMĚNIT A MODLILA JSEM SE PŮL ROKU ZA NĚHO A PAK MI HO TATKA NAHOŘE POSLAL DĚKUJI MOC ZA NĚHO A JEŠTĚ SPOUSTU DÁRKŮ NAPŘ.PRACOVAT NA HŘIBITOVĚ A VELKÉ UVĚDOMĚNÍ Z TOHOTO ,ALE DLOUHO JSEM TAM BÝT NEMOHLA ,ALE ZA TO SE TAM OKOLNÍ ŽIVOT TAK PROLÍNÁ ,CHYSTÁM SE NAPSAT POVÍDKU Z TOHOTO ,TO BYL TAKY DÁREK .tATKA ZA TU DLOUHOU DOBU UČENÍ NA TÉTO CESTĚ MI VŽDYCKY NĚCO SPLNIL A MOC JSEM MU VDĚČNÁ ZA TO VŠECHNO CO PRO NÁS DĚLÁ .řÍKÁ SE DEJ A BUDE TI DÁNO A PŘEJ A BUDE TI PŘÁNO .NEHLEDĚ K TOMU ŽE MI POMOHL KDYŽ MÉ DĚTI BYLI NEMOCNÉ A UZDRAVILI SE DĚKUJI ZA VŠECHNO MOC A MOC A JÁ VŠECHNO CO JSEM SE NAUČILA PŘEDÁVÁM DÁL LIDEM KTERÉ TO CHTĚJÍ .iRENKA

  44. Katka
    30. října 2012 v 09:16 | #44

    Dobrý den,

    mému synovi v 15 měsících zjistili 15cm velký nádor na ledvině. Po první operaci a 10dávkách chemoterapie se to do měsíce vrátilo ve stejné velikosti (a to 2x 8cm). Všichni byli velice překvapeni tou rychlostí.Operovali ho až když začal zvracet krev a byl na velkých dávkách morfínu kvůli bolesti (tj 3 den od nastupu do nemocnice), , která byla velice komplikovaná a na ARU, kde ležel 11 dní (několik dní s otevřeným bříškem) mu nedávali šanci. 13 dní od operace měl nový nádor 15cm velký a my jsme nastoupili na velice tvrdou chemoterapii a ozařování. Strávili jsme 7 měsíců na Onko-hematologické JIPce a od té doby věřím a pracuju s anděly. Musím říct, že mi neuvěřitelně pomohly vaše stránky a tímto vám chci i poděkovat. Protože opravdu není jiná možnost, a zároveň nic těžšího, než přijmout fakt, že to vaše milované dítě ví, co je pro něj nejlepší a i přes to že mu pomáháte (myslím medicínu i energeticky – udělala jsem si reiki I a II), tak je to jen na něm, co je pro něj nejlepší a samo se tak rozhodne, jestli zůstane a bude bojovat nebo odejde. Byly to nejtěžší chvíle mého života ale můj drahý chlapeček to zvládnul neuvěřitelným způsobem a já mu děkuji každý večer za to že je s námi a za to, že si vybral zrovna nás. Všichni jsme čekali, že budou komplikace, ale on to ustál. Jedné věci akorád nerozumím. Když jsem anděly žádala aby mu pomohli od bolesti, nepomohli a já bych si strašně přála najít vysvětlení, abych třeba nedělala stejnou chybu znova. Byl na šílených dávkách morfínu a jiných chemikálií, ale ani to někdy nepomáhalo a já se ptám proč……
    Každopádně co chci říct je, že nemoc začíná v emocích a v generacích před námí, a když se léči nemoc, je hodně důležité vylěčit ty emocionální bloky, jinak nezabere nic. A já jsem měla to neuvěřitelné štěstí, že jsem potkala lidi, kteří nám pomohli. Jak léčitelé, tak rodinné konstelace, která odblokovala našemu malému pocit, že si nezaslouží lásku!
    Moc všem děkuji a i vám za vaše stránky (hlavně výklady andělských karet), které teď všem na onkologii doporučuju! a ne jen tam :o)
    s láskou vsem Katka

  45. Martina
    1. října 2012 v 18:34 | #45

    Dobrý den,

    párkrát jsem doopravdy zažila, že když jsem si něco přála, ono se to skutečně splnilo. Byly to maličkosti, ale jsem za to ráda. Problém je, že ty velké věci se mi neplní a já nemohu přijít na to, proč. Osobně jsem teď prožívala docela složité období a momentálně si připadám jako když stojím na rozcestí bez ukazatele a nevím kam jít. Nejhorší je, že vlastně ani ty cesty tam nejsou. Abych to nekomplikovala, zkrátka jsem zjistila, že ani nevím, co mne skutečně baví a čemu bych se chtěla věnovat. Proto bych vám byla vděčná za jakoukoli radu, či tip na literaturu, jak se s tímto problémem vyrovnat a jak nalézt v sobě to, co mě baví a jak přijít na to, co je mým životním snem, o kterém jste se zmiňovala. Předem děkuji za odpověď a za tyto stránky, na kterých jsem si nejvíce oblíbila mantry.

  46. Martina
    26. srpna 2012 v 13:32 | #46

    @Emilka
    Mám také jedno přání a stále na něj čekám, zatím procházím obdobím, kde jsem se našla a začala vnímat jiné věci okolo mne. Své těžké životní období mám za sebou, a tak si tvořím své prostředí kolem sebe, je to težké a složité, ale vše se vším souvisí..Věřím, že i na mě čeká odpověď na své přání a přeji všem to samé…¨
    Martina

  47. Emilka
    24. srpna 2012 v 08:38 | #47

    Holky přčetla jsem si Vaše články a přeji Vám to s celého srdce a už moc dlouho mám přání ,ale neplní se mi nic už jsem to vzdala nechávám to už osudu přeji mnoho štěstí.

  48. Lea
    16. srpna 2012 v 07:26 | #48

    Dobrý den, ráda bych se podělila se svým splněným přáním, které se mi vrátilo v trojnásobné míře. Je to spíše k smíchu, ale věřte, že mně moc do smíchu není. Hodně dlouho jsem si přála muže, milého, milujícího, sportovce, atd. jak si tak dokáže žena vymalovat svého „prince“. Tak teď to mám, spíše teď je mám, hned 3 a nevím, koho si vybrat, protože všichni jsou si tak podobní a přitom mně na každém přitahuje něco jiného. Samozřejmně o sobě neví a já se naplno nedokážu otevřít ani jednomu. Vím, že dříve, či později se budu muset rozhodnout, takhle to dál nejde. Takže teď mám zase jedno přání.. rozhodnout se správně..:-)

  49. Alena Štěrbová
    6. června 2012 v 17:10 | #49

    Dobrý večer, mě se všechna moje přání plní. Co jsem proto udělala? Vlastně nevím, jen jsem cítila potřebu si něco přát v určitou dobu a pak jsem dávala pozor jaké odpovědi přicházejí shora.A postupovala podle jejich rad. Nešlo mi to hned a těch pádu… Ani dnes nejsem přeborník,ale už je to o mnoho lepší.Někdy mě napadá, že mé přání mají být konkrétní. Třeba ohledně práce a bydlení. Někdy, třeba když jsem hledala lásku bylo mé přání,jako mlha a v ní spoustu krásných citu, doteku a obrazu. A pak se zhmotnily v užasného, milujícího muže.Po rozvodu si opravdu žiju, jak si přeju. Mám oporu mé užasné dcerušce, ktera mi dělá samou radost, v rodině i v současném patrnerovi.A ted momentálně prožívám nové začátky ve všech směrech života.Alena

  50. Martina
    31. května 2012 v 15:55 | #50

    @Katarína
    Dobrý den Kataríno,
    pročítám si tady komentáře a mám pocit, že bych vám měla odpovědět. Nedávno jsem byla zasvěcena do Shambally a od té doby také každý den žádám a děkuji archandělům, andělům, Vyššímu já atd., že mě vedou cestou, kterou mám jít a dávají na mě pozor. Minulý týden jsem na tom ale byla dost špatně. Najedou se mi zdálo, že nejlepším řešením všeho by bylo už nebýt. Pořád jsem o všem dokola přemýšlela, kde jsem udělala jaké chyby a co jsem si přála kdy špatně a jak jsem tak pořád přemýšlela, už jsem neměla sílu vůbec na nic. Upadala jsem do nějakých jakoby mdlob a myslela také jen na to, že moje děti potřebují mámu, která je normální a ne tu hromádku neštěstí. Nakoupila jsem si spousty knížek, začala je číst a snažila se opravdu myslet pozitivně. Ale nějak jsem pořád myslela na tu svou minulost. K tomu se mi vrátili zdravotní potíže, takže jsem si zakoupila ještě knížku o nemocech a co nám říkají. No a pak se mi dostala do ruky knížka o kyvadle, kterou mám už leta, ale ještě jsem ji neměla čas přečíst. S kyvadlem jsem pracovala už dřív, ale teď jsem na něj na dlouhou dobu nějak zapomněla. Za pomoci kyvadla a té knížky jsem zkusila metody, které v ní byly ještě uvedeny a které jsem dříve neznala nebo nepoužívala. Takže jsem si určila léčivé kameny, které mi pomohou, také Bachovy květové esence a Schüslerovy soli. Ty jsem tedy vůbec nesehnala, ale kameny jsem si hned pořídila a z Bachovek jsem sehnala narychlo jen krizovou, ale pomohlo to. Ještě dva dny jsem byla jak na houpačce, chvíli dobře, chvíli hůř, ale když se mi pak povedl udělat při cvičení jogy stoj na hlavě, začala jsem se cítit lépe. Najednou jsem si věřila, že se z toho dokážu dostat a své problémy vyřešit. Pak jsem našla ještě tyhle stránky. Kromě toho si každý den tahám jednu zenovou kartu, protože tam jsou ukryta opravdová moudra. Už moc přání se mi splnilo aniž bych kdysi věděla, jak fungují. Dneska už o tom vím víc a pořád se spoustu nových věcí dozvídám. Snažím se hlavě myslet pozitivně. Mám teď tři velká přání a věřím, že se mi splní. ale je mi jasné, že už o tom nemůžu pořád přemýšlet a musím také proto něco udělat. Začala jsem právě tím myšlením.
    Martina

  51. 28. května 2012 v 21:47 | #51

    Dobrý večer,
    rada sa podelím so svojou skúsenosťou. V čase,keď som bola nezamestnaná, veľmi som si želala 3000 eur, ktoré by mi pomohli. Netrvalo dlho a podarilo sa. Moja radosť bola obrovská. Na účet som dostala vyše 3000 eur. Vískala som, tancovala, ako indiánsky náčelník, okolo totému, plakala som a stále som si opakovala „ono to funguje“.Keď som rozmýšľala, čo sú to za peniaze, zistila som, že mi ich ktosi v dvoch čiastkach cez nočný trezor poukázal – omylom. Vrátila som ich, ale aj tak mám obrovskú radosť, že som to dokázala. Urobila som asi kdesi chybu, asi som nebola presná. Nevadí, napravím to a verím, že čoskoro sa mi podarí zhmotniť ˇaľšie moje želania.
    Veľmi sa mi táto stránka páči, som tu každý deň, veľmi ma povzbudzuje a nabáda dopredu. Je písaná s láskou, súcitom a pochopením. Pomáha mi ešte viac si veriť. Zbavila ma strachu a učí ma odovzdať sa. Ďakujem. Posielam všetkým veľa lásky, svetlo a mier. Viera /ver si/

  52. Katarína
    26. května 2012 v 16:46 | #52

    Dobrý den,
    jsem moc rada,ze jsem nasla Vasi diskuzi….ohledne prani…ANO JE TO PRAVDA….vite dosahla jsem ve smes vse po cem jsem touzila a bůh mi je svedkem,ze si toho vazila,ale jednoho dne jseem nevedela co si prat,doslo mi TO…najednoujsem citila strasnou zodpovednost a tihu a pred sebou jen tmu,to co si prejeme by melo byt podlozeno spravnymi koreny a ne rozmarem…jak dalece se zname a vime jak jsme silni aby sme mohly disponovat s takovou moci? Co si prat tak abysme nakonec nemanipulovali s lidmi nebo si zachovali svou soudnost? Jak tenka je mezi tim hranice? …a jaka ta hranice je? Jak rozlisit co je dobre a co zle, kdyz Vim,ze bez spatnach veci se neda vazit tech dobrych? Kazdy den se modlim k archandelum a vesmirnym pomocnikum at mi ukazuji cestu je to dobrodruzstvi,ale strasne me to vycerpava….pomozte mi prosim, vubec nevim kam az sem se to dostala,mam pocit,ze nemam moc vychazet mezi lidi,ale potrebuji zit tu na zemi a vychovat deti v klidu…..vse jde u me strasne rychle. Za jakoukoliv odpoved preem moc dekuji
    Súctou Katarina K.

  53. Hanka
    17. dubna 2012 v 21:02 | #53

    Milá Iwanko, tím Vaším článkem mi mluvíte z duše. Vnímám to úplně stejně, jen bych si pro nás všechny přála, aby ta cesta k uskutečnění vlastních přání byla o kousek kratší.

  54. Jiří Macek
    15. března 2012 v 11:12 | #54

    Ba-ba, pokud mohu přispět, pak vězte všichni, že přání si člověk opravdu může splnit. Já jsem v srdci odmalička nosil archetyp ženy, kterou jsem nakonec potkal a žiji s ní dodnes. na přání si však člověk musí najít čas a myslet na něj často po dlouhou dobu. Hrubohmotné síly Země jen tak rychle přání nenaplní. Musí se člověk prokousat k jeho zhmotnění. Jiří

  55. Theres73
    8. března 2012 v 09:13 | #55

    Dobrý den,
    prosím, nevíte, zda paní Iwanka v současné době poskytuje výklady? Nemůžu se jí dovolat na mobil, psala jsem jí e-mail s žádostí o termín, ale bohužel bez odezvy.
    Děkuji 🙂

  56. Emilka
    28. února 2012 v 08:57 | #56

    Krásný den paní Vlasto moc děkuji za povzbuzující slova lásku objímající to všechno potřebuji a věřím,že to příjde a bude zase dobře moc ještě jednou děkuji Emilka.

  57. 27. února 2012 v 12:52 | #57

    @Emilka
    Vážená a milá EMILKO–JE TO JEN VAŠE PŘESVĚDČENÍ, KTERÉHO, KDYŽ SE ZBAVÍTE–UVIDÍTE, JAK VŠE HEZKY FUNGUJE. s VŠEOBJÍMAJÍCÍ LÁSKOU Vlasta BALÁŠOVÁ

  58. Emilka
    22. února 2012 v 07:33 | #58

    Dobré ráno paní Kateřinko děkuji,za Vaši pěknou odpověd ,ale je to všechno moc čerstvé já vím,že se stoho dostanu,ale bude to chvili trvat a to štěstíčko by moc potřebovala .Jestli Vás můžu poprosit jestli by jste mi mohla mapsat na kterých stránkách mám hledat ty knihy na ojednání předem děkuji a přeji Vám mnoho štěstí a lásky,aby Vám všechno vycházelo jak si přejete děkuje Emilka.

  59. kateřina
    21. února 2012 v 21:43 | #59

    @Marie
    Milá Marie,
    jsem ráda, že jste reagovala na můj příspěvek. Ano máte pravdu, strach k životu patří, tak jako negativní myšlenky. Ale….nesmíme se jemi nechta ovládat, tak jak jste napsala, dovolit, aby nám určovaly cestu. Je dobré je umět přijmout, zpracovat a dál se jimi nezabývat. To mě naučila knížka Kosmické objednávky. Napsala jí Bärbel Mohr. Dá se podle toho řešit i minulost a různá trápeníčka z ní, která nás provázejí životem. Bärbel Mohr je autorkou více zajímavých knih o objednávání z vesmíru. Nabízí vlastně návod, jak si z vesmíru objednávat a to s velkou lehkostí. Např: Vesmírný objednávkový servis, Cvičebnice k objednávkám z vesmíru, Reklamace do vesmíru. To pro případ, že si objednáte něco, ONI vám to dodají a není to přesně podle vašich představ. Nechci vás poučovat, jen sděluji svoje vlastní zkušenosti. Mám ráda, když se o těchto věcech píše s lehkostí a dá se to zařadit do běžného života. A dá. To mi věřte. K.K.

  60. kateřina
    21. února 2012 v 21:28 | #60

    @Emilka
    Emilko musím vám odpovědět.
    Váš manžel odešel, protože to tak prostě nělo být. Odešlo ale jen jeho fyzické tělo. Věřte mi, že je a bude i nadále s vámi a bude vás chránit. Tak se to stalo i mně s mým otcem. Když zemřel, zdaleka jsem neměla ty vědomosti a zkušenosti, které mám teď a přesto vím, že stále byl a je se mnou a pomáhá mi. Jestli vám můžu doporučit, přečtěte si knížku Andělé v mých vlasech a její druhý díl Schody do nebe. Napsala je Lorna Byrneová a je to vlastně její životní příběh. Mimo jiné tam píše i o tom, co se stane s člověkem po smrti. Ne, nemusíte se bát,že jde o nějaké poučování,sama to nemám moc ráda. Je to lehké, zajímavé čtení a myslím si, že právě pro vás. Nebojte se smutku a pláče, který určitě při ztrátě někoho blízkého je naprosto v pořádku. Vyplačte se a až budete mít pocit, že chcete něco dál, zkuste si přát. Lehce, skoro až s dětskou naivitou a uvidíte, že to půjde. Kdybyste se nemohla smutku zbavit delší dobu, raději vyhledejte lékaře, psychologa, a vůbec se za to nestyďte. Jen pozor, abyste nespadla do depresí. I to se mi stalo po rozvodu s tyranem a alkoholikem. Zůstala jsem sama se třemi dětmi. Víte, já jsem takový hmatatelný důkaz známého rčení: Co tě nezabije, to tě posílí. A posílilo a bylo toho hodně.
    Přeji vám všechno dobré a knížky se dají objednat i na internetu. K. K.

  61. 21. února 2012 v 20:21 | #61

    Kateřino, naprosto s Vámi souhlasím a zároveň obdivuji každého, kdo dokáže nemít negativní představy a strachy. Strach k nám patří jako kůže k tělu a nelze ho odbourat, bylo by to jako zbavit se té kůže. Lze ho jen přijmout a i to je nesmírně obtížné. Je po celý život s námi, bez něho to, zkrátka, nejde, chrání nás, ale je pro nás škodlivé dovolit mu, aby nás ovládal a určoval směr cesty. Naučit se s ním správně pracovat je někdy úkolem duše na mnoho inkarnací, pokud jste to dokázala, jste vlastně vítěz, můžete mít, co chcete. Klobouk dolů.

  62. Emilka
    21. února 2012 v 08:00 | #62

    Jste šťastná žena někdo se může snažit celý život a nic stoho se munesplní i já se snžím o všechno dobré a vždy je to opačné.Jeden příklad moc jsem si přála ,aby se mi uzdravil manžel a nebo když aspoň,aby se mu zastavila nemoc měl rakovinu a moc jsem prosila a dala by nevím co na světě,aby mi neodešel na druhý svět,ale nesplnilo se a to není jediné .Manžel mi odešel tak nevím jak a co si přád tak prpto Vám Kateřinko píši,že jste šťastná žena opravdu každý nemá to štěstí i když děla všechno proto,aby se mu štěstíčko podařilo mějte se krásně Emilka.

  63. kateřina
    20. února 2012 v 22:08 | #63

    Zdravím všechny,kteří se zůčastňují diskuze a přeji hodně štěstí při výběru správných přání.
    Víte, ona se přání plní vždycky a všem.Ať už si přejeme
    vědomě a nebo nevědomě. To je má zkušenost. Když jsem byla hodně mladá, asi tak kolem 19 let, začaly se mi přání plnit, aniž bych o to nějak usilovala. A to i přání opačná – negativní, která si vůbec neuvědomujeme a přitahujeme svými strachy, obavami, prostě tím, jak myslíme. Jak život šel, začala jsem na sobě pracovat a víc si uvědomovat svoje myšlenky a tím energii, kterou vysílám do světa. Teď si dávám dobrý pozor o čem přemýšlím, čeho se bojím, abych si vytvářela jenom dobré podmínky k žití a je mi fajn. Je to jednoduché: ,, Nejsi tím, čím si myslíš, že jsi. Jsi tím, co myslíš!´´

    Takže, každá naše myšlenka je vlastně přáním. A plní se. To mi věřte. Jestli můžu doporučit, zkuste si přečíst některé
    knižky od Bärbel Mohr. Popisuje všechno výstižně a s ohromnou lehkostí a hlavně tak, jak to funguje. K. K.

  64. Emilka
    28. ledna 2012 v 08:38 | #64

    Milá Petro tak mě se stále nedaří ani přání se mi neplní můžu dělat co chci tak se to projeví všechno opačně a už nemám sílu bojovat i když jsem se moc snažila a dělám tak jak by to mělo být správné přejí štěstí ,aby se Vám vše splnilo a plní Emilka.

  65. Petra
    27. ledna 2012 v 18:56 | #65

    Dorý den Vám všem,chtěla bych se v souvislosti s přáními zeptat kohokoli, kdo mi odpoví. Patřím k lidem kteří se snaží na sobě pracovat, spoustu věcí a univerzálních zákonů jsem pochopila a staly se součástí mého života, víc jich čeká až si jich všimnu :-). Spousta přání se mi již splnilo a tak vím, že opravdu tvoříme svůj život. Okolo sebe mám přátelé, kteří jsou podobného vnímání jako já. Všchni ale máme nějakou oblast svého života, kterou jakoby stále dokola řešíme jako problematickou. Přání z této oblasti se stále nerealizují.A prozatím nezabírají přístupy, metody, léčebné techniky, které velmi spolehlivě odvedly jiné problémy. Děkuji za reakci a z celého srdce přeji vše dobré. P.

  66. Eva
    11. ledna 2012 v 11:11 | #66

    Dobrý deň,
    mne sa v živote splnili priania, ktoré som si vysnívala niekoľko krát. Neboli to síce veľké, ale podarilo sa.Nabudúce si to musím vyskúšať na väčších prianiach.Myslím,že keď človek veľmi chce, tak to dostane, len tomu musí veriť.

  67. Maia
    9. prosince 2011 v 22:36 | #67

    Moc dobze citim tady , u vas….mam nejake zkusenosti….a take pracuji na sebe….splnilo se mi divne prani…ktere snila pred snem…usmevave nad tim myslela a tak usinala, bylo to neskutecne prani….fantazie…jen tak, oblibena fantazie…ale splnilo se to . Vsem vesele a scastne vanoce a nadherny silvestr preji. 🙂

  68. Romča
    20. listopadu 2011 v 19:46 | #68

    @Romča
    Takže oprava – ten vzkazík patřil Tobě Laďko 🙂

  69. Romča
    20. listopadu 2011 v 19:45 | #69

    @Laďka
    Emilko, ano, máš úplnou pravdu, mohu potvrdti z vlastní zkušenosti – po přečtení knihy 4 dohody se mi změnil život a žje se mi lépe. I když někdy přijdou nové situace, kdy je třeba si tyto dohody uvědomovat, je důležité, že teď už to vím a „pracuju“ na tom. Hodně se mi změnily vztahy k druhým lidem k tomu lepšímu i vztah k sobě samé.Přeji hodně štěstíčka všem lidem, kteří hledají cestu v životě a k lásce k sobě i druhým.

  70. ria
    13. listopadu 2011 v 12:24 | #70

    Možná maličkosti, které považujeme za samozřejmé např. chození do práce, zdraví, střecha nad hlavou, klid, láska – zkusme se zamyslela nad tím, kdyby nebyli tak automatické jako jsou

  71. Olina
    8. listopadu 2011 v 13:56 | #71

    @Emilka
    A co Vy víte, co všechno se Vám už možná splnilo… Tohle jsem četla dneska: Člověk poprosil Boha, aby mu dal motýla a květinu. Bůh mu dal kaktus a housenku. Člověk byl smutný, myslel si, že na něj Bůh nemá čas. Za nějakou dobu si na jeho dary vzpomněl a šel se na ně podívat. Kaktus vykvetl, z housenky se stal motýl… To, co v první chvíli vypadá jako pohroma, jako že není cesta napravo ani nalevo, neznamená, že nemůžeme jít dál. Buď před řekou života budete stát a bát se, nebo tam budete muset vlézt,… a naučit se plavat…

  72. Olina
    8. listopadu 2011 v 13:50 | #72

    @Wendy
    Jéje, takových knížek jeeee…. Celestinské proroctví má další dvě pokračování – Desáté proroctví a Tajemství Shambally. Pak je ještě úúúúžasná „Mnich, který prodal své ferrari“. Jak se říká – když je žák připraven, učitel se vždycky najde…

  73. Emilka
    2. listopadu 2011 v 10:24 | #73

    Tak to máte pravdu,že to šťastný člověk co si nic nepřeje mě se nikdy nic nesplnilo a asi ani nesplní i když jsem si přála jenom maličkost mě není z hůry přáno Emilka.

  74. Beatrice Schierzova
    1. listopadu 2011 v 11:55 | #74

    Myslím,že štastný to clověk,který si nic nepřeje a bere to co mu živit dává.Každý člověk má spousta přání,přání se opravdu plní,jen je velmi důležité než si něco začnem přát a než je to přání vyslyšeno,vědět a pečlivě si rozmyslet co a proč si ono přání přejem.Beata

  75. 24. října 2011 v 17:57 | #75

    Děkuji.
    Děkuji za andělské karty a za Vaši nádhernou bytost Bohu.
    Je mi s Vámi hezky. Mnoho informací můžete získat na Youtobbe na Gossscha1 je tam spousty zajímavých filmů. Přeji požehnanou cestu♥
    Vám všem. Smrt jsou jen dveře někam jinam…není čeho se bát..Láska bez podmínek je zdarma a pro všechny♥

  76. 12. října 2011 v 21:15 | #76

    mám skoro všechny díly tohoto tématu a jsou úžasné a opravdu to tak funguje stačí si jen přát a věřit

    přeji všem jen to nejlepší a štastná přání 🙂

  77. Laďka
    28. září 2011 v 10:11 | #77

    @Wendy
    Zdravím, díky za tip.Už jsem ji objednala.Děkuji

  78. Laďka
    28. září 2011 v 09:59 | #78

    @Emilka
    Milá Emilko, přes internet si také můžete objednat knihy a haldu. První bych doporučila „čtyři dohody“ Don Miguel Ruiz. Mnoho lidí si díky této knize uvědomilo,že dosud žili jinak,než si přáli, a dostavila se obrovská úleva. Najednou přišla i síla s tím něco dělat. Držím palce. Přeji hodně radosti.

  79. Emilka
    29. srpna 2011 v 09:09 | #79

    Děkuji moc podívám se a skusím je to moc těžké a boletivé a hlavně když jste na vše sami tak jsme byli na vše dva moc děkuji Emilka.

  80. aja
    28. srpna 2011 v 10:18 | #80

    Emilko, napsala jsem to špatně – je to výklad karet on line, ale má trochu jinou adresu http://karty.atarot.cz/andelske-karty?do=multipleReading-submit aja

  81. aja
    28. srpna 2011 v 10:14 | #81

    Emilko,
    na internetu můžeš najít spoustu pomoci. Mně pomohly teď andělské karty nahoře v záložce on line, zkus si podle vlastního cítění nějakou, jak to buděš vnímat, obrátit – třeba andělské karty – andělé a archandělé pomáhají každému, kdo poprosí a po pomoci touží…pa, aja

  82. aja
    28. srpna 2011 v 10:11 | #82

    Ahoj Emilko,
    držím palce, aja

  83. Nina
    10. srpna 2011 v 13:23 | #83

    @Hanka
    Děkuji ti Hani za přání je to snad ještě intenzivnější neš to bylo ,ale věřím že to dobře dopadne a tobě přeji vše krásné co si sama nejvíce přeješ 😀

  84. 31. července 2011 v 06:34 | #84

    Milá Katko a kterého průvodce mám žádat a kterému děkovat prosím poradíte? děkuji Emilka.

  85. Hanka
    30. července 2011 v 14:19 | #85

    @Nina
    Vím, o čem píšeš, já zažila, nebo ještě zažívám to samé, táhne se to už dlouho a poslední dobou jsem už nějak rezignovala. První dva roky jsem si strašně přála, abychom mohli být spolu a věřila, že se to splní. Bohužel se tak nestalo, asi jsem si nepřála tu správnou věc a nebo si jí přála špatně, nevím. V každém případě vím,jak moc je to psychicky náročné a vysilující být jinde a s někým jiným než bys chtěla a přeji ti ať ti to vyjde.

  86. katka
    29. července 2011 v 20:38 | #86

    Upravdu to funguje. Proste svého průvodce a on vám pomůže. Ale také děkujte. Já každý večer , když jdu spát, tak děkuji svému průvodci za celý den , za všechno.

  87. 28. července 2011 v 08:27 | #87

    Dobrý den děkuji za povzbuzení ,ale to čím dál horší už nevím kudy kam celý život jsem si přála,aby aspoň jedno přání se mi splnilo ,ale asi nebudu mít štěstí ikdyž nechci nic křečovitě jenom prosím o pomoc asi mi není souzeno nic dobré jenom opak .A knihu nemám kde koupit u nás knihkupectví není jenom ve vzdáleném městě a teť co jsem zůstala sama tak nikam nejezdím a nevím jestli by vybrala tu pravou moc děkuje za slova útěchy Emilka.

  88. xbabu
    27. července 2011 v 10:38 | #88

    @Emilka
    Milá Emilko, dřív jsem to měla podobně jako ty, místo aby se mi plnila přání, děl se v některých případech jejich opak, a to zvlášť, když jsem si to přála opravdu strašně moc. Dnes se mi přání již plní a vím, že to bylo způsobeno úzkostí a strachem, něco si moc moc přeješ a zároveň se hrozně bojíš toho, že to nedopadne a často ta emoce strachu je silnější a přitáhne přesně to, co nechceš. Zbavit se strachu a pochopit tyhle zákonitosti mi pomohla knížka Andělská medicína – nesuď ji podle obálky a prvních stránek, pokud ti jako mě na první pohled přijde kýčovitá a jednoduchá – když jsem ji dostala, řekla jsem si, že se ta dárkyně snad zbláznila, ale opravdu mi změnila život… a mění dál. Posílám lásku a naději a přeju si, aby se ti podařilo zbavit strachu.

  89. Pavla
    21. července 2011 v 11:21 | #89

    Ja si myslim,ze prani a touhy jsou take rizene a hlavne rozeny z velike casti karmou, aurou, a mentalnim rozpolozenim, pokud jste karmicky zatizeni, nebo mate slabe vibrace – zablokovane cakry a ke vsemu si nejste schopni spavne a realne srovnat veci v hlave, tezko vam
    pomohou jen prani a touhy. Ja to vidim tak ze to jak se chovame cili zakon karmy urcuje nasi budoucnost nas osud a to co se vnem bude dit a jak bude vypadat.Az si odblokujete cakry, vyridite ve svem zivote karmicke zatizeni a zacnete se chovat racionalne pujde vse jak ma a opravdu bude stacit pouze pozitivni mysleni, prani a touhy, cili zhmotnovani toho co chceme a ne toho co si neprejeme, s depresi, ale opravdovou depresi, ne jen spatnou naladou, to pujde velmi z tezka.

  90. Nina
    14. července 2011 v 16:34 | #90

    @Emilka
    Děkuji Emilko za andělíčky 😀

  91. Wendy
    7. července 2011 v 21:10 | #91

    @Olina
    Panejo, tak teď ještě začnu i pátrat po Celestinském proroctví :-). Vzhledem k tomu, že už tajemství bylo pro mě velkým přínosem, když jsem zjistila, že to celou dobu znám, jen jsem to neuměla vědomě používat, tak myslím, že Celestinské proroctví bude pro mě jistě též velkým přínosem…. Děkuji za zmínku, delší dobu hledám knihu a nevím konkrétně jakou, taže toto přišlo vhod 😉 díky za tip……

  92. Emilka
    13. června 2011 v 12:37 | #92

    Dobrý den paní Violet tak tomu nerozumím co jste napsala jaktože manžel už tu nebyl když ještě se mnou byl doma živý tak jak tu se mnou nemohl být? Moc nerozumím i těm ostatním vzkazům jak by to měla dělat nebo co by měla dělat Emilka!!!

  93. Violet
    11. června 2011 v 00:58 | #93

    @Emilka
    Emilko,
    to, že Váš manžel odešel bylo už dáno. Mohlo se to třeba oddálit, ale napořád tu být nemohl. Máte dát konečně hlavu vzhůru a podívat se, že něco asi děláte špatně. Buď si špatně přejete. Nebe NE neslyší. Takže když řeknete „Nechci jí dnes potkat.“ Vlastně říkáte „Chci jí dnes potkat.“ Nebo přání zobecňujete, neříkáte co přesně chcete. Říkáte jak to mají andělé udělat. Andělé si to udělají podle svého 🙂 Nebo se přání splní prostě jinak a ne hned teď 🙂 Nebo neděkujete. Jste moc smutná? To co vyzařujete si přitahujete. Nebo pokud…už mě napadá jen zkontaktovat Ivanku a juknout na to přes SRT, když jste se nenašla ani v jedinném mém odůvodnění 🙂 Zákony zhmotňování znáte? Přeji Vám, ať se Vám sny začnou plnit 🙂

  94. Violet
    11. června 2011 v 00:43 | #94

    @Emilka
    Knížku Tajemství najdete v knihkupectví pod originálem The Secret. Měla by jste ji naleznout v každém dobrém knihkupectví 🙂 (říkám v dobrém, protože kde nemaj ezoterické knížky, tak dobrý není 🙂

  95. Emilka
    10. června 2011 v 09:01 | #95

    Dobrý den prosím kde by tu knihu koupila jeětě jsem o ni ani neslysela děkuji Emilka.

  96. Olina
    9. června 2011 v 14:54 | #96

    @Emilka
    Holky, to je zas ten negativní přístup, kterej Vás stahuje dolů… Když před Váma stojí nějaký „průser“, máte VŽDYCKY nejméně dvě cesty: buď se z toho „podělat“ – zalézt si do koutku a poplakat si, nebo se s tím porvat! Ne ptát se – proč zrovna já??? ale CO se mě tahle situace snaží naučit? Ona mě nechce povalit na záda, ale chce mě donutit začít přemýšlet jinak. CO ve svém životě dělám špatně? A je jedno, jestli jde o zlomenej nehet, rozbitý auto, nebo smrt někoho blízkého. Kniha Tajemství je úúúžasná, Andělé jsou skvělí, a mají úžasnej smysl pro humor, ale… Je to zhruba 15 let, co se mi bývalá šéfová zmínila o tom, že čte knížku Celestinské proroctví. Neměla jsem potuchy, o čem je. Sice jsem si na ni pak několikrát vzpomněla, ale nikdy jsem ji cíleně nehledala. Opravdu se k nám věci (lidi, informace…) dostanou v ten okamžik, ve který je potřeba, ale také obvykle právě v tu chvíli, kdy jsme na ně zralí. Teď teprve jsem se dostala k Celestinskému proroctví a docela mě to povalilo. Wendy – snad se nepletu, když to píšu – ale mám pocit, že Tajemství je „součástí“ Celestinského proroctví.

  97. robert
    9. června 2011 v 10:48 | #97

    strasne s prejem byt v mazelstve s byvalou partnerkou a mat deti….teraz vsak moc v kontakte niesme

  98. Emilka
    9. června 2011 v 06:10 | #98

    @Marcela.v
    Drahá Marcelko tak mě se nic ještě opravdu nesplnilo vždy když jsem si něco přála tak to bylo opačné nevím proč,ale je to tak a moc jsem si přála,aby manželovi zabrala léčba a dělala jse vše proto,aby se mi uzdravil a on mi zemřel tak zase to bylo opačně tak nevím co se to děje žádné přání už raděj nemám a to mě bude hrozně bolet,že mi odešel a nic se mi nesplnilo přejí krásné sluníčkové dny Emilka.

  99. Marcela.v
    7. června 2011 v 13:44 | #99

    Milá Emilko a taky všichni ostatní kteří si myslíte, že se vaše přání neplní. Taky jsem si myslela, že se mi neplní, jelikož doteďka vedle sebe nemám partnera se kterým bych mohla založit rodinu, vždy jsem narazila na muže, kteří se báli ztráty svobody a soukromí a když došlo na plánování společné budoucnosti vždycky mi jen řekli že jsem na ně moc hrr a byl to konec vztahu a já si vždycky brala osobně to, že jsem špatná a že za ten rozchod můžu. Naštěstí to tak není:-). Momentálně nemám partnera a ani děti, věřím však, že se mi to brzy splní. Splnilo se mi spoustu přání. Tak třeba v zaměstnání jsem vždycky chtěla cestovat a s odstupem času jsem si uvědomila kolik zemí jsem navštívila a jaké jsem měla možnosti. Vždycky jsem chtěla svoje vlastní bydlení a podařilo se mi koupit před pár lety výhodně byteček, vždycky jsem snila a přála jsem si auto, minulý rok jsem si ho mohla koupit a to jen díky tomu, že mě propustili ze zaměstnání. Vím zní to hrozně:-), ale dostala jsem slušné odstupné a další práci jsem měla za měsíc zajištěnou a dokonce v místě mého bydliště. Opravdu, když se třeba podíváte zpětně několik let určitě najdete alespoň dvě přání, která se vám splnila. Takže přejme si a mějme z toho krásný pocit se sluníčkem v srdci:-)

  100. pupalka
    5. dubna 2011 v 16:46 | #100

    Dobrý den,
    moc vám všem doporučuji knížku Jak si správně přát- napsal Pierre Franckh. Je úžasná a hlavně opravdu to funguje! Mě se přáníčka už plní, hlavně proto že tomu věřím, vyšlu, poděkuju a pak přijmu…nehloubám, nezpochybnuju, nemám strach že to nevyjde – protože strach je ten důvod, že se nám stane pravý opak, než chceme. Budme pozitivní, věřme sami sobě a mějme se rádi, mějme rádi sami sebe. Protože tak jak budeme mít rádi sebe, tak nás budou mít rádi druzí. Vykašlete se na depky, negativitu, nedívejte se na zprávy. Myslete na to dobré, myslete an to co chcete, ne na to co nechcete. vesmír nezná slovo ne, takže když budu říkat nehci přijít pozdě – příjdu pozdě. Musím si říct – přicházím včas. A splněno 🙂 Je to jednoduché, zkuste to :)))

  101. Katy
    21. března 2011 v 22:28 | #101

    Milá Pavlo,
    nejsem žádná odbornice na vztahy ani karty, mám jen jednu velkou životní zkušenost………Asi dvacet let jsme žili se svým mužem relatině štastně, ovšem on do našeho vztahu zanášel nevěru, na kterou jsem vždy přišla. Je to velmi zraňujíci záležitost, ale dokázala jsem mu odpustit a pak se na čas náš vztah zlepšil a posílil. Jenže já z tohoto traumatizujícího zážitku měla takový strach, že se bude opakovat, že jsem si to prostě do života přitáhla znovu. Podruhé to bylo mnohem horší, ale opět se naše manželství urovnalo a bylo o to krásnější, můj strach byl však mnohem větší……..po mnoha letech se nám podařilo počít druhého syna, zdálo se že jsme štastní, ale najednou to přišlo znovu……když jsem byla v porodnici, opět se objevila jiná žena. Tentokrát jsem to nezvládla, možná hormony udělaly své, prostě vše vylplavalo napovrch. V tu chvíli mě sic chtělo chránit spoustu mých přátel i rodinných příslušníků a všichni radili ať ho vyhodím…..Ona žena se navíc v inkriminovanou dobu ke mě chovala nechutně a manžela doslova ovládala jako loutku. Paní však byla vdaná a své manželstí si držela pod pokličkou, manžel se psychicky zhroutil. Domov nikdy neopustil, pravidelně se ke mně vracel. V nitru jsem ho velmi chtěla zpět, moc jsem ho milovala, ale rozum mi ukazoval ty rány jim napáchané a vyhazoval ho pryč…v hlavě jsem měla jeden velký zmatek. V té době jsem si nebyla ochotná přiznat, co chci. Závěr je tragický, ani manžel nedokázal svou mysl srovnat, pár hodin poté, co mi vyznal lásku zkolaboval a odešel mi do nebe.
    Teprve potom, až jsem klesla na úplné dno, jsem pochopila, jak jsem si život sama modelovala a čeho jsem se nejvíc bála, to se mi taky plnilo.
    Teď neradím, na to bych si netroufla, jen říkám svůj názor, chceš-li být se svým mužem šťastná, musíš to cítit na srdci, on je tvým zrcadlem…..tak jak budeš milovat sebe, budeš milována jim, budeš-li ho vidět v pozitívním světle, bude se k tobě chovat kladně, ovšem budeš-li myslet na nevěru, jeho chyby apod., bude se ti právě toto tlačit do života. Nejprve si udělej pořádek v sobě a úpřímně si odpověz na otázku, co vlastně chceš a pak si podle toho modeluj život. Přání se plní, jen pozor na to, co si přejeme. Přeji ti hodně úspěchů, lásky a světla na cestě životem.

    @Pavla

  102. Wendy
    21. března 2011 v 10:44 | #102

    @Pavla
    Ahoj Pavli…. Nejsem žádná odbornice na vztahy,ale i tak Ti zkusím sdělit svůj názor. Není to vysloveně rada a není to samozřejmě směrodatné,ale někdy i názor může pomoci. Z toho, co píšeš si myslím, že to budeš muset vzít drobet více s nadhledem. Tím mám na mysli, že pokud ti někdo vykládá karty nesmíš to brát jako definitivum,ale radu. Sama karty vykládám a přesto vím, že často se situace mění a záleží všechno na tom, jak se k tomu výkladu postavíš. Podívej ve chvíli kdy ty si necháváš dělat výklad je to, co ti karty řenou aktuální. Všechno to máš v podvědomí a kartama to taháš ven. Zkus si všimnout zajímavosti, že když ti někdo ten výklad dělá, tak si často uvědomíš, že ti vlastně nesdělují nic tak úplně nového, že spoustu věcí vlastně víš… Jen tě v tom karty utvrdí,protože neomylně sáhneš po kartě, která odpovídá tvému stavu k dané situaci. Tím chci říct že žádný výklad není definitivní,ale je to o Tobě. Podívej asi takhle-jeho svobodnou vůli měnit nemůžeš, ale svou ano. Pokud víš, a v kartách se to objevilo že je alkoholik, pak určitě víš, že budeš časem trpět. V těch kartách se to odrazilo a to tak, že pokud si to zvolíš, je tu ta varianta že budete mít děti a opustí tě,variant je spousta… A nebo můžeš zamezit splnění takové šílenosti tím, že zkrátka sedneš učiníš nové rozhodnutí, které bude v souladu s tvými pocity a budeš se tím řídit, no a nakonec bude všechno úplně jinak a dobře pro všechny. Podívej víš, že tím, že „bereš ohledy“ můžeš ublížit taky? Především tedy sobě,pokud sama cítíš, že ti situace, v které jsi není příjemná a že neprožíváš to co chceš. Změň to! Nemůžeš někomu pomoci proti jeho vůli. On sám musí chtít a kdyby chtěl tak bys výsledky viděla. Někteří to tvrdí že pomoct chtějí ale ve skutečnosti nejsou ochotni pak tu pomoct přijmout. Takového člověka poznáš už podle námitek typu: ale, ale když, jenomže…. atd…. Vždy si najde důvod, proč řešení či pomoc přijmout „nemůže“. Sám si dal jisté omezení a ty na tom nezměníš nic. Můžeš ale změnit život vás obou tak aby jste byli spokojeni oba a to tím, že se začneš chovat tak, aby ty sama ses cítila dobře a plnila si svá vlastní přání. Uvidíš, že tím se začne měnit všecko. Pokud on si zvolil cestu trápení a podobných věcí, nemusíš to s ním sdílet ty. To není tvoje cesta-vyber si vlastní. Pokud se rochňá v bahýnku pak je to jeho zkušenost. Je zamilovaný-to je hezké,ale jsi stejně zamilovaná ty? A myslíš, že když ho opustíš, že on nebude mít příležitost najít partnera k sobě stejně jako ty? Jsou lidi,kteří na okolí působí jako oběť ale prozradím ti tajemství-oběť je nejhorší manipulátor….. A to je hrozivý fakt. Protože pro chudáčka každý něco udělá a každý ho polituje a tím za sebe nechá lidi dělat co by třeba i ten člověk sám zvládl…. Jen on se o to ani nepokusí, protože když je ten chudáček, ostatní se slitují a tím jimi manipuluje ať už vědomě či nevědomě. Popřemýšlej nad tím, sděluju Ti jen svůj názor, který si myslím, že by Ti to mohl možná drobet usnadnit…. Máš jednu velikou berličku a tak když nevíš, zeptej se svých pocitů…. Jak se cítíš? Jak se chceš cítit? A tím to taky uzavřu…. Zdravím Wendy

  103. Pavla
    16. března 2011 v 18:21 | #103

    dobry den taky se mi splnilo prani.. jako mala jsem si vzdy prala mit pritele ktery me bude milovat bude mi verny a i kdyz to zni divne tak psa rasu kokrspanela nic vic nic min vse se mi splnilo 🙂 az na jednu vec a to byla od meho snoubence nevera.. kdyz jsme spolu nebyli asi 4 mesice den co den jsem probrecela a prosila at se vrati (ne jeho ale modlila jsem se) at je to jako driv… a on se vratil.. zivot jde dal a na svete je dulezite odpoustet odpustila jsem ted jsem opet silene zamilovana ale mam strach co kdyz to udela znova jsem hrozne citlivej stir a uz predtim to pro me bylo velky utrpeni kdyz jsem mluvila s kartarkama ruznyma tak mi rekly co se stane vse se splnilo ale porad je tu jedna vec on to udela znovu ale az budeme mit deti a pro me to bude velka rana prosila me ne jen jedna at se k nemu nevracim sla jsem za tim co jsem citila a co citim lae je to tak spravne ? co kdyz se jejich vestba naplni sami mi rekli ze je to alkoholik aniz bych jim neco rekla a aniz by me znaly proto obcas premyslim mam mu rict konec kdykoliv bych to mohla udelat vim to obcas i pocituju ze ho uz tolik asi nemiluju ale nechci nikomu ublizovat kor kdyz on je do me tak zamilovany nerada ublizuju ostatnim ale proc ublizovat sama sobe ? schanim pomoc vsude mozne a vzdy kdyz se pomodlim tak ze me vse spadne ale neco mi rika jdi od nej a neco naopak zustan snim a pomoz mu … pomaham ale on je tvrdohlavej ale kdo nejsme 🙂 jinak prani se splni kazdymu kdyz si to budeme prat kdyz tomu budeme verit a to je na tom nejdulezitejsi moc o tom nevim je mi 22 let ale verim a uz jsem taky par veci videla a slysela vzdy staci verit a ono to prijde ne hned ale casem urcite 🙂

  104. Laivine
    16. března 2011 v 15:51 | #104

    Nevím, jak je to s přáními. Četla jsem Vaše příspěvky a přemýšlela a srovnávala se svými zkušenostmi a tak tady také pár řádků napíšu. Je to zvláštní, ale jakoby se nesměla při přání si překročit jakási hladina, která nás potom dělí od toho stát se, nebo nestát. Většinou, když jsem si něco moc přála – nesplnilo se. Ale když jsem stejnou energii vrážela naopak do obav, jen aby se něco nestalo, potkalo mě to. A když jsem si něco přála, ale zdálo se mi to moc vzdálené a nedosažitelné, takže jsem si to přála spíš s lehkými myšlenkami – splnilo se. Kéž bych se na tu hladinu uměla vždy naladit. 🙂

  105. Reňa
    15. března 2011 v 16:06 | #105

    Ale je to tak jako všechno v rozporech i dle mých zkušeností. Když jsem si něco opravdu moc moc přála, tak jsem to nedostala. Ale např. se mi splnil můj sen z dětství v dospělosti a to jsem již dávno pustila z hlavy a ani jsem se nijak nesnažila pro to něco udělat. Takže se mi zdá, že spíš funguje , když to člověk pustí z hlavy, netlačí na pilu, nezhmotňuje, odevzdá andělům a víc již na to nemyslí. I toto radí např. andělské karty. Tak pak je to v rozporu s tím, že si to máme přát, myslet na to a zhmotňovat. Nebo je to jak kdy? Případ od případu? Moc tomu nerozumím, ale rozpory jasně vidím.

  106. Naďa
    13. března 2011 v 16:22 | #106

    Dovoluji si napsat také pár řádek. Souhlasím s tím, že pokud si člověk něco niterně a opravdu z hloubi srdce přeje a poprosí – přijde to….Přála jsem si jinou práci a ejhle stalo se ( i když momentálně nevím zda to bylo dobře, ale možná to bude jenom tím, že si celý život nějak nevěřím)Jednoho odpoledního dne mi nebylo po tělě dobře, znáte ten splín, kdy je člověk rozladěn a celý svět se spiknul proti němu:-) Moc jsem si přála potkat něco, co by mě v té chvíli nasměrovalo jinak. Jak jsem tak brouzdala lesem přišel ke mně velký hafan a začal mě očuchávat, trošku jsem měla strach a tak jsem sešla z cesty. K mému překvapení pejsek přišel zase ke mně s větví, začal do mě šťouchat, abych už si konečně začla hrát. Jak jsme se tak přetahovali došla k nám i jeho panička, se kterou jsme obešly kus lesa a já zjistila že se usmívám a přišla jsem domů v naprosté pohodě..maličkost ale pro mne v té chvíli jak první ve sportce:-))

  107. jana
    5. března 2011 v 20:09 | #107

    krásné a inspirující, příště napíši víc, nyní chci vstřebávat vaše stránky a slova lidiček, kteří napsali komentář, i já přeji všem krásný a úspěšný život

  108. michaela
    3. března 2011 v 19:13 | #108

    Ráda bych se s Vámi podělila o svou víru. Věřím,že si svá přání plním podle síly víry v ně. Podle mého vnitřního přesvědčení, že si je zasloužím. Dříve jsem měla občas pocit, že je sobecké mít přaní.Teď už si to nemyslím, věřím, že si mohu přát cokoli,pokud mi to má být splněno, tak se tak stane. Mám pocit, že se plní všechna přání,jen časový horizont je široký, tzn. že se mi má přání plní jindy, než očekávám..Proto v poslední době na má přání pomýšlím bez udání času, kdy se mají splnit. Věřím tomu, že správný čas ví vyšší moc, kterou ovlivňuje mé přesvědčení. Mám pocit, že bych měla stará a přežitá neaktální přání zrušit, odvolat je, pokud je jejich splnění již nepodstatné. Děkuji

  109. miiisa
    22. února 2011 v 20:52 | #109

    Moc se mi líbí vaše stránky a příspěvky.
    Mě se některá přání plní a některá ne. Myslím,že mým problémem je strach a pochyby,že když si něco moc přeju,že se mi to nesplní. potom se mi přání nevyplní a já si říkám, vždyt jsem si to myslela a jsem neštastná a smutná, že se mi přání nesplnilo. čím víc si něco přeji,tím je vyplnění přání obtížnější a komplikovanější. Poradíte mi prosím,jak ke splnění přání přistupovat? Je mi smutno….třeba už několik let si přeji mít miminko a když jsem otěhotněla,měla jsem radost jen pár měsíců a pak jsem o něj přišla a ted stále nepřichází a já si to moc přeji….v mém životě je vše nějaké zaseklé a já nevím co mám dělat abych odblokovala energie.
    budu ráda za nějakou vaší radu
    Moc děkuji a přeji všem splněná přání

  110. 19. února 2011 v 08:53 | #110

    Chtěla by říct,že nikdy se mi nesplnilo co jsem si přála štěstíčko bloudí okolo,ale ještě se mi nic nesplnilo a mám jenom jedno přání a vše v mém životě jde mimo mě nevím jestli jsem špatný člověk a nebo mě štěstí nepatří posílám všem pomoc andílků i Iwance a všem co si něco přejí,aby se jím to splnilo Emilka.

  111. Vendy113
    18. února 2011 v 06:42 | #111

    krásný den všem kdo zavítají na krásné stránky,
    Chci zesílit pomoc andělů a prosím o připojení za modlitbu o pomoc při nalezení práce která zajistí potřeby-aspoń nejzákladnější pro mého syna a mne, dušičku která prochází zkouškovým obdobím,moc děkuji a odevzdávám do jejich rukou a beru věc jako již splněnou,pro víru kterou mám v Boha a jeho andělské poslíčky ,mnohokrát díky za to že jste s úctou k životu a všemu Bohem stvořenému děkuji j.

  112. Wendy
    17. února 2011 v 21:25 | #112

    Děkuji za mantru Om Namah Shivaya ta rychlejší verze nemá chybu. Při prvním puštění mi po těle přejížděla husí kůže. Opravdu parádní!

  113. Vendula
    9. února 2011 v 23:51 | #113

    Já tedy nevím,ale tohle musí být hrozné věřit tomu, že „platím“ za něco, co jsem nikdy neudělal… Tohle nikdy nemůže přitáhnout nic dobrého tato myšlenka. Ráda bych doporučila, pokud je nějaký takový problém v rodině a nebo má člověk nějaký psychický blok z příčin, které mu nejsou známy Rodinné konstelace,metodu EFT a podobné věci. Rodiné konstelace kromě nahlédnutí do vlastního problému člověku poskytnou neskutečně nových zkušeností a zážitků již během toho sezení. Pokud jste slabé povahy pak tedy konstelace nedoporučím,protože to jediné,co si s sebou musíte vzít je ranec odvahy….. EFT metoda je opět velice spolehlivá a zde není třeba ani ta odvaha, jelikož tady se prostě zbavujete následků svých negativních příčin a nahrazujete je novými pozitivními příčinami a k tomu slouží afirmace…. Napravují se zde i vzorce myšlení zkrátka všeho co vás trápí…. Jsou případy kde tato metoda pomohla k vyléčení závažných nemocí jako je rakovina, leukemie dál si myslím, že se o tom nemusím rozepisovat. A co bych na 100% doporučila aby se každý podíval,nebo si přečetl knihu Tajemství. To je to nejdůležitější, co by všichni měli udělat, pokud se jim zdá že se pořád něco opakuje, že upadá člověk do spirály a pokud chcete konečně žít život o jakém sníte…. Nic z toho, co kdy bylo si nemusíte „odpykat“ v tomto životě. Všechno je jen o Vaší svobodné vůli, která se může kdykoliv změnit. Pokud se rozhodnete, že už nechcete dál nést nějaké „karmické“ břemeno, nebo se nechcete plácat v problémech donekonečna-ZMĚŇTE TO!!! Kdo jiný, než vy sami má tu moc?….. Věřte svojí vlastní síle a intuici…. Navíc pokud jste dělali chyby v minulosti, neznamená to, že musí přijít trest. Některé chyby se opakují a proč??? Protože na sebe upozorňují, že žádají opravu. Ne potrestání, ale opravu…. Každopádně na každý problém existuje řešení a klíč, tak tomu prostě věřte a objeví se to….

  114. Vera
    7. února 2011 v 22:07 | #114

    Dobrý večer,

    ráda bych reagovala na komentář paní Míly: před pár dny jsem neměla ponětí o existenci Andělů až na popud mojí mamky jsem se začla zajímat o jejich existenci. Zjistila jsem, že pokud je nepožádáme o pomoc, tak sami od sebe nepřijdou a nemohou zasáhnout do našeho života bez pozvání, pokud nejde o život a ještě nenadešel náš čas. Teď momentálně neprožívám nejšťastnější období, ale věřím, že něco zlé se děje pro něco dobré a jednoho dne se to zlomí a zase bude dobře. Nemůžu říct, že za těch pár dnů vím vše, ale zjistila jsem, že i když v tomto životě jsme nikdy nikomu neublížili a stále se nám děje něco co vůbec nemůžem pochopit může mít něco společného s našimi předky a může se to táhnout až do 7 kolene. Tyto stránky mi pomohli modlit se za činy mých předků a doufám, že veškeré zlo které kdy bylo spácháno bude odpuštěno a já budu prožívat období ve kterém budu spokojená a vědět, že neplatím za něco co jsem nikdy neudělala…

  115. sarka
    6. února 2011 v 18:33 | #115

    Lidicky mejte viru v lepsi budoucnost a ona bude ,me je 43 let prodelala jsem ve22 letech rakovinu,odesel mi manzel za zdravou a mladsi zenou a me tehdy zustal 3 lety klucina ,byla jsem s nim sama ale zvladly jsme to ,nasla jsem si partnera a znovu jsem otehotnela ,lekari rikali ze je to zazrak ale na zazraky neverim verim na viru a vira te uzdravi,potom tu je nadeje a jak se rika nadeje umira posledni a tohoto hesla se drzim do dnesniho dne, dcerce je dnes 11 let je to maly darek od andelu .Diky straznickove

  116. wendy
    1. února 2011 v 22:03 | #116

    @Mila
    Věřím….. Ono je těžké v takové chvíli brát věci s nadhledem…. Jenomže poddat se tomu člověk taky nesmí…. Já jsem měla hodně negativní pohled na svět a brala jsem dřív věci tak že jen já mám smůlu a mě se děje tohle a ostatní mají štěstí…. Do té doby než jsem se rozhodla,že s tím něco budu chtít dělat… Najednou se kolem mě začali objevovat skvělí lidé,kteří mě přivedli na to,že upadám do spirály a to co se mi děje si všechno přitahuju. Samozřejmě se mi ta představa nelíbila jako že jsem se chtěla mít špatně??? No ale všechno bylo jen do té doby než jsem převzala zodpovědnost za svůj přístup. Do rukou se mi dostaly knihy o andělech a jejich léčení, a pak mi bylo věnováno Tajemství… To bylo přesně to,co jsem já potřebovala, aby se ke mě dostalo. Není tam řečeno vlastně skoro nic,coby člověk jakoby nevěděl, ale zkrátka jsem to potřebovala slyšet jak to funguje a že to skutečně v praxi funguje. A teď už si ani nedovedu předstvavit,že bych přemýšlela tak,jako předtím. To bych nezvládla. Mě je sice 24,ale každopádně s mým optimismem věk nesouvisí:-). Spíš bych řekla že to může být naopak depresivní,když si vezmete že v 16 mi řekli že mám celiakii, v 21 letech jsem byla na první operaci se spodkem, teď v říjnu jsem byla na druhé, partnera stále nemám a děti samozřejmě tím pádem také ne….. No mě tohle ve 24 letech veselé nepřipadá a rozhodně ne povzbuzující aby člověk chtěl vůbec žít dál,ale zkrátka řekněme, že i k tomu jsem si vytvořila přístup svůj. Po dětech teď vlastně netoužím,jelikož momentálně se starám o 5 dětí od 2 měsíčního chlapečka po 11 letou dívku…. Moji celiakii jsem řešila pomocí techniky EFT a od minulého prosince jím normální potraviny obsahující lepek a budete se asi divit,ale mě i krevní testy vycházejí lépe než kdy jindy:-))). Operace jsem úspěšně zmákla a momentálně se soustředím a vstřebávám zážitky,které jsem si už dobrovolně zvolila v cizině. Když nevedla cesta jedním směrem,tak jsem zkrátka zvolila směr jiný. Tak aby se stále shodovala s mými zájmy…. Víte někdy je možná mládí výhoda někdy možná veliká propast. Záleží jak se kdo k čemu staví. Nevím teď jak bych to napsala aby to neznělo morbidně, ale asi to napíšu jak to mám na mysli. Lidé umírají ať jsou mladí či staří a tak si myslím že věk je úplně někde vzadu a v popředí by mělo stát právě ta radost ze života a chuť do něj. Já sama někdy úplně chuť ztrácím,ale to musim okamžitě nasměrovat myšlenky jiným směrem….. A že ze začátku je to hrozně těžké hlídat svoje myšlenky a umět je přesměrovat,alespoň pro mě to byl oříšek…. V jedné pohádce je mistr a praví: „Včerejšek je ten tam, zítřek nám není znám, ale dnešek-to je dar,tak si toho daru VAŽ!!! “ A tohle je nyní má životní fylozofie. Svojí přítomností zároveň člověk tvoří svou budoucnost a proto je třeba mít ten pozitivní přístup-TEĎ a TADY. Nicméně Mílo držím moc palečky!!!!!! A pokud máte kolem skvělé lidi,užívejte si ty chvilky s nimi. Já jsem tady teď v Anglii sama bez rodiny a starých přátel a je mi smutno i přes to že už se ledy pohnuly a já zde nalézám nové přátelé. Zkrátka nic,co člověk má není samozřejmostí a člověk se mění. Mít podporu přátel i rodiny je k nezaplacení!!! Přeji zdraví Vám i dceři… Vím, že je to těžký trénink pro psychiku,ani tak to nevzdávejte a mějte tu víru. Držte se těch krásných věcí,které prožíváte,i kdyby jich bylo málo,ale je to hrozně důležité….. Snad brzo přijde pomoc,na kterou čekáte. Zdravím Vendula

  117. Mila
    31. ledna 2011 v 21:29 | #117

    Milá Wendy děkuji za krásné povzbuzení a dlouhý dopis.Tobě je 24 let jsi mladá ,plná energie a síly a mě bude letos 50,což je rozdíl Ty máš ještě dlouhý život před sebou což ti ze srdce přeji.Mám spoustu kamarádek které mě povzbuzují a taky mám radost ještě ze života i když jsem bez prsu.Jen jsem prostě chtěla říct že mi připadá že i když prostě věřím a strašně moc si přeji tak to nějak nefunguje .Mám 22letou dceru skoro jako ty ,a s ní mám taky problémy tak na mě prostě sedla nějaká depka z toho všeho tak dík za povzbuzení a budu věřit že bude zas dobře. Mila

  118. wendy
    31. ledna 2011 v 10:56 | #118

    @Mila
    Ještě mě přeci jen něco napadlo…. Zkuste se podívat na Tajemství,nebo zkuste sehnat knihu…. Hodně Vám to napoví…. A třeba i hodně pomůže.

  119. wendy
    29. ledna 2011 v 21:04 | #119

    @Mila
    Možná je spousta věcí o přístupu. Já jsem šla též na vyšetření a také jsem nádor měla. Je mi teprve 24 a už mám za sebou 2 operaci spodku. Jenomže já když mi to řekli věřila že to bude dobré a je důležité takovým věcem nedávat nad sebou tak strašnou moc. I já se bála samozřejmě tak nikdo není veselý když má rakovinu. Ale já osobně měla tu vizi, že po operaci už bude po všem a i jsem si to vizuálně představovala,jak prostě ta věc z mého těla odchází pryč. Nepřipouštěla jsem si že něco nebude v pořádku a po operaci jsem se naprosto výborně hojila a vše probíhalo lépe než se očekávalo. Měla jsem motivaci-chtěla jsem odjet do Anglie v určitý termín a kdyby nedopadlo vše dobře v ten termín bych neodletěla. Po operaci jsem nepropadala panice ani lístosti že já ten nádor měla a proč ho jiní neměli,ale naopak jsem si říkala že jsem to perfektně zvládla že tohle už je prostě pryč. No do té Anglie jsem se nedostala v termín,který jsem si určila, ale pak také existuje věc,které se říká božské načasování. Odjela jsem o měsíc později,ale bohudík,jelikož se stihly vyřešit záležitosti,které by mohly způsobit velké problémy,kdybych už tou dobou byla pryč. Ale jako motivace to bylo výborné. Na předoperačním doktor na mě koukal se soucitem a povídá: „slečno tak snad to dobře dopadne a přeju hodně štěstí“. Pevně přesvědčená jsem mu řekla:“Pane doktore dopadne to URČITĚ dobře,já totiž v listopadu odlétám do Anglie…..“ Načež se na mě se sestřičkou oba podívali měli oba na tváři veliký úsměv a doktor mi oznámil,že by si přál víc pacientů jako já, že tomuhle říká přístup, a že je krásné,že mám motivaci,proč nepodléhat panice a nevzdávat se. No eveidentně tohle působí hodně ta psychika,jelikož i můj gynekolog byl překvapený,jak parádně jsem se zahojila a on sám byl skeptik,jelikož tvrdil,že neodjedu,že s takovým nádorem tohle není možné a ať na tohle rovnou zapomenu. A voilá-jsem tu:-)a zdravá. Dnes jsem ještě k tomu obdržela od andělů sdělení o očekávání zázraků a čekala jsem co se bude dít. No řekněme že už 3 den hledám někohoé kdo mluví stejnou řečí…. Ať už z Čech či Slovenska….nedařilo se mi 3 dny nikoho najít přes internet jelikož v této lokalitě nás moc není…. Věděla jsem že někdo hledá a touží po setkání stejně jako já. Ale jak zařídit setkání???? No dokonce jsem si i představovala,jak najdu zdejší přátelé coby „domorodce“….. že potřebuji zde nějaké kontakty a zlepšit mou angličtinu v běžné konverzaci,někoho,kdo si bude chtít povídat,což vím,že angličané jsou nesmírně spontání a milí,povídají si rádi a všude. No a jak to dopadlo???? Zázračně:-) Dnes jsem seděla na nádraží s druhou Au pair z Čech. jsme tu coby české Au pair pouze dvě. A povídala jí zrovna o té operaci,jak jsem ji zvládla a v ten moment se mě pán od vedle krásně čistou angličtinou zeptal: „Promiňte,mohu se zeptat,co je to za jazyk,kterým mluvíte???“ Odpověděla jsem mu že mluvíme česky,načež se pán rozzářil,že si to myslel,že má v ČR a SK spoustu přátel,že tam hrozně rád jezdí a že před dvěma týdny byl v Praze. No začal nám vyprávět spoustu věcí a konverzovat a případně opravil mé nedostatky v řeči,což jsem přesně potřebovala. Asi po půl hodině vášnivé debaty nás obě vzal do kavárny,kde pracuje dívčina téměř stejně stará se mnou ze Slovenska,které bylo smutno,že zde ještě nepotkala lidi ani z ČR ani z SK……. Byl jako náš anděl:-) Prostě nás objevil a dovedl přesně na to místo, kam jsme měli jít abychom objevily to,co jsme hledaly….. A nabídl nám že se můžeme kdykoliv setkat,takže mám kontakt během jednoho dne na zdejšího,co mi nabídl přátelství a zároveň jsem natrefila na člověka z SK….. Nádherné a opravdu to opět potvrzuje to že přání prostě splnit lze a nezáleží na tom jak,ale mít určitý záměr a cíl. Mým záměrem bylo a stále je mít zde někoho kdo se mnou bude mít trpělivost a naučí mě mluvit tak, jak se správně mluví a přitom si budeme povídat o všedních vědech, ale také jsem hrozně chtěla ponat dalšího človíčka,co je stejně zoufalý bez své mateřštiny jako jsem já. Ani ve snu by mě nenapadlo,že se to obojí spojí dohromady a že splnění přijde tak rychle a naprosto dokonalým způsobem. Perfektní!!!! Ani tentokrát jsem nenaříkala, že ostatní tu mají alespon někoho z rodiny,nebo kamarády a já jsem tu sama. Přesto že tak to opravdu bylo,ale já jsem věřila,že to je jen dočasný stav a prostě tady ty přátelé mít budu. A to se stalo realitou. Vím ono to zní pro človíčka, kterému se nedaří hrozně nepochopitelně-jakto že ostatním se přání plní a mě zrovna ne….. Ale věřte že je to právě o tom přístupu. Modlíte se za splnění přání,ale přání se neplní tím způsobem,jak si to naplájnujeme….přijde to kolikrát úplně jinak než člověk čeká, ale tím nejlepším možným způsobem. Jedna věc je požádat a pak následuje přijímání….. Pokud požádáte o pomoc,pak ji musíte rozpoznat a přijmout. Zkusím to vysvětlit naprosto jednoduchým příkladem. Chcete si pořídit dejme tomu kabát. Hrozně se Vám líbí,ale nemáte na něj peníze…. Takže si přejete ten kabát a soustředíte se na to jak vydělat víc peněz abyste ho mohla mít…. Jenomže ty peníze vůbec nemusíte získat a to proto že ve skutečnosti nejde vlastně o to aby jste víc vydělala,ale o ten vysněný kabát. Nakonec přijdou Vaše narozeniny,nebo Vás někdo bude chtít potěšit a daruje Vám přímo ten vysněný kabát….. Odmítnete ho,protože jste nevydělala ty peníze na něj??? Určitě ne…. Přání se Vám splní,jen prostě jinak,než jste původně očekávala nebo měla v plánu…. Vím je to hloupé dávat příklad na tomhle,ale je to jednoduché…. No přeju Vám vše nejlepší ať to dobře nakonec dopadne. A pevné nervy… Pravda je že někteří zde mají poměrně těžkou roli v životě,ale nakonec jde vždycky o to jak se k tomu postaví. Můžete stát čelem a poplácat se po rameni,nebo můžete svěsit ramena a pozorovat jak je vše v troskách. Rozhodně nic nemyslím zle…. Nemám konkrétní radu,ale aspoň jsem nějak chtěla přispět…..

  120. Mila
    29. ledna 2011 v 14:19 | #120

    Náhodou jsem se dostala na tyto stránky a přečetla si pár vašich příběhů.Je to krásné jak se vám vše daří když si to tak moc přejete,ale nemohu sdílet váš názor i když bych chtěla.Kde byl můj anděl když jsem ho strašně prosila aby mé výsledky z vyšetření dopadly dobře,snažila jsem se i modlit a bohužel ta rakovina tam byla.Jsem po operaci,v invalidním důchodu o který ted díky neschopnosti vlády přicházím.Deně se ptám co semnou bude,kde seženu nějakou práci a promlouvám k andělům ale to je asi vše.Mám i jiné problémy a nevím jak dál nic se mi nedaří tak čím to je.Jsem hodná aspon to každý říká a nikomu jsem nikdy neublížila,spíž naopak.Tak co mi poradíte? co dělám špatně nebo jak to že mi to nefunguje. Dík Míla

  121. Jan
    7. ledna 2011 v 23:44 | #121

    @Jan
    No pekne kluku jen tak dale drzime palce

  122. 7. ledna 2011 v 11:58 | #122

    Dobry den,
    som milo prekvapena touto strankou a prispevkami, ktore tu pisete. akoby sa stracal zly svet a ludia a ostali len ti dobri. kazdy z nas si uvedomuje tie prave hodnoty najma v obdobi,ked o ne pride. nevazime si zdravie,lasku,priatelstvo, rodinu a ked o nieco z toho prideme, pytame sa len preco…niektori sa vedia ponorit do seba a uvedomia si,co robili nespravne a preco o to prisli. ale su taki,ktori sa zacnu hnevat na vsetkych naokolo a obvinuju ich zo strat svojich istot. Pred Vianocami som ukoncila jeden vztah, ale uz ked som mu pisala list na rozlucku a odchadzala od neho nadranom,v tej chvili som mu odpustala a aj sebe-myslela som si, ze sa este urcite stretneme a vysvetlime si to… Ake bolo moje prekvapenie vcera,ked sme sa stretli v priebehu troch hodin dvakrat. Prvykrat,ked sme sa pozdravili,lebo pri nom stala jedna nasa kamaratka a druhykrat,ked sme sa stretli uz len sami a on sa tvaril,ze ma nevidi-akoby som nikdy neexistovala. polozilo ma to na kolena….a dnes rano som si zapriala, aby mi dal niekto tam zhora znamenie-prosila som on uz predtym,ale dostala som toto, ktoremu som nerozumela…a tak si prajem opat,aby prestali ludia obvinovat zo svojich strat cely svet a tvarit sa,ze im je svet nieco dlzny, aby zacali opat snivat a verit, ze ked nieco budu chciet v zivote dosiahnut, tak to dosiahnu. prajem vsetkym,aby nasli samych seba a nikdy sa nevzdavali. ako povedal moj spoluziak zo strednej skoly – ,,zivot je ako voda,nikdy sa neda zastavit“ – my sa len musime naucit plavat co najlepsie a potom budeme moct byt stastnymi- ak budeme chciet.

  123. Libka
    22. prosince 2010 v 00:15 | #123

    Přeji krásný večer,jsem velmi ráda že jsem narazila na tyto stránky a velmi mi pomohli,jelikož mám velké trápení a svírá se mi srdce ale když jsem četla vaše řádky,pocítila jsem najednou teplo a zjistila jsem,že se usmívám,zároveň mám slzy v očích a cítím v sobě takové štěstí.Budu se řídit vašimi radami a budu velmi vděčná,když toho bude víc.Všem přeji překrásné vánoce,hodné úspěchů v Novém roce a tisiceré díky za tuto stránku.Velmi ráda se sem budu vracet.

  124. anna bilkova
    16. prosince 2010 v 15:17 | #124

    Mam v umyslu porad bydlet ve svem dome i kdyz v minulosti nebylo na splaatky.Ted uz jsem v pohode,protoze vesmir a andele zaridi automaticke splaceni mojich dluhu.Verim,ze je moje presvedceni o poz.mysleni spravne.Napise mi nekdo na to svuj nazor.Dekuji.Muj mail-bilkova116@seznam.cz

  125. wendy
    15. prosince 2010 v 19:49 | #125

    Jen chci říct Janovi, že právě popsal životní etapu, kterou procházím já sama…. Jsem již pátým dnem ve Walesu a opustila jsem rodnou zemi. Není to vůbec nic jednoduchého, za to ty pokroky dennodeně a nové úspěchy a přijaté výzvy, to je strašně bohatá duševní strava….. Navíc nevím,ale poznávám zde místa na kterých jsem v životě nebyla…(alespoň ne v tomhle životě:-))Prostě je znám ze snů a dokonce mám na některých místech tak silné déjavu, že se mi až točí hlava a mám dojem že ztracím půdu pod nohama. Celou dobu jsem měla dojem, že zde mám nějaký úkol…. No andělé tvrdí že mám blízko k indigovým a křišťálovým dětem….. Jsem tu jako Au pair a mám na starosti 5 dětí různé věkové kategorie včetně čerstvě narozeného miminka…. Musím říct že malinkej ze mě nespouští oči, malá děvčátka se za mnou chodí tulit a větší děvčata za mnou chodí po večerech debatovat. Je to hrozně fajn a těm dětem rozumím opravdu lépe než rodičům. U těch dětí se jakoby ztrácí ta jazyková bariéra. V tarotu jsem Velekněz,což neznačí zrovna jednoduchou životní dráhu….. Navíc jsem prý učitel:-)No zatím mám pocit,že děti učí mě. Tím že si za mnou chodí povídat mě učí nejen jazyku,ale i dětskému úžasu:-) a já jim na druhou stranu poskytnu spoustu informací o tom,jak to chodí v jiné zemi,což se nedozví ani v zeměpisu:-))). Nyní se modlím, aby se brzo objevili kolem mě další fajn lidé a nová brigáda…. A ona se objeví…..;-)Zdravím Wendy….:-)

  126. lucie
    12. prosince 2010 v 11:28 | #126

    dekuji moc za vase stranky,pomahaji mi dnes a denne najit to,co jsem vedela,ze nekde je,ale nemohla to najit.je to laska a svetlo a bozska energie,ktere konecne dali smysl memu zivotu a ja vam za to moc dekuji
    P.S.:a taky vam preju krasne svatky vanocni a stastny novy rok:)

  127. Jan
    10. prosince 2010 v 21:02 | #127

    Dobry vecer dobry den dobre rano vsem 🙂
    Po precteni nekolika zkusenosti mi to nedalo a rozhodnul jsem se ze bych se rad podelil o moji zkusenost. No kde jen zact? Bylo to par let zpet kdy jsem se potloukal jen tak aniz bych vedel kde je moje misto a bez jakehokoliv zivotniho cile. Toto ‚trapeni‘ me dovedlo do stavu kdy jsem se rozhodnul opustit nasi krasnou zemi a pokusit se najit kdo jsem a co je muj ukol. Dalo by se rict ze jsem zasebou spalil vsechny mosty a rozhodl se zit kompletne novi zivot. Trvalo to pouhych par let nez jsem se opravdu odprostil od vseho co stalo v ceste meho rustu. V me mysli jsem chtel zmenu a to tak ze velkou. Stalo se. Uvedomil ze pomoc druhym je muj udel. Vim ze fraze typu ‚Pomoc druhym‘ je trochu velke sousto ale proc ne vse je USKUTECNITELNE jen to videt a citit. Pral jsem si zdokonalit se v jazyce a byt obklopen lidmy kteri maji viru v novich zacatcich povedlo se, byl jsem obklopen lidma kteri me nepovazovali jako nekoho kdo jim prisel ukradst praci, byl jsme jeden z nich, videli ve me potencial dodali sebeduveru a motivovali k vyssim cilum. Uspesne jsem ukoncil 2 jazykove kurzy a nini jsem opet student na univerzite. vse co jsem si doposavad pral se vyplnilo a kazdy dalsi den se uskutecnuje to co jsem si pral. V minulosti jsem chtel potkat nekoho kdo by se staral o me zdravi a nasel jsem strasne mileho clovicka ktery se stara o me telo. Dnes jsem se poprve vydal k novemu leciteli, nadherny clovek plny lasky a odhodlani pomahat druhym. Svet je krasny kdyz si jen uvedomime jak k nemu pristupovat. Plno lidi kolem me vidi svet sede a ja se je snazim presvedcit ze svet je jen takovi jaky si ho sami udelaji, da to praci ale nakonec to snad pochopi. Pochopi to ze pokud konaji dle sveho srdce i nemozne se stane moznym :):)Je to dlouha cesta ale radeji ji proziji naplno, s pocitem ze jsem tuto kratkou chvilku v tomto tele nepromarnil nic nedelanim. Citim se stale silnejsi a silnejsi kdyz vidim ze vse je uskutecnitelne.
    Dekuji vam za to ze jsem se mohl s vami vsemi mohl podilet o moje zkusenosti, a poprat vam vsem krasne a laskyplne byti na teto krasne a zivotaplne planete ktera nas zahrnuje svou laskou. Je treba sirit toto poslani lasky aby jsme se konecne odprostili od vsech valek, vseho negativniho a zacali zit jako jeden narod, narod palnety Zeme :):):):):)

  128. zdenča
    1. prosince 2010 v 21:27 | #128

    @Carlos
    úžasný článeček 🙂

  129. majča
    29. listopadu 2010 v 08:47 | #129

    @Anonymní Hezký den,
    musím říct, že mám podobnou zkušenost. Naši mi taky vždycky říkali, že jsme se špatně narodili a že nemůžu mít co chci. Ale teď se všechno změnilo. Přeji si a to každý den a je úžasné, jak mi přání chodí. Žádný stres, něco potřebuji vyšlu a jak na to přestanu myslet tak blik a je to tady. Nejvíc na světě si teď přeji, aby na to přišlo co nejvíce lidí. Já se usmívám, jsem šťastná, ale pak mě mrzí, když vidím lidi, jak se lopotí a jsou smutní, protože na to ještě nepřišli. Nejhorší je, že tu ,,cestu “ prostě nevidí a já se snažím, co nejvíce ukazovat.

  130. * hvězdička
    15. listopadu 2010 v 15:03 | #130

    je mi 27 let a přeji si, aby sem přestala mít strach a věřila co nejvíc sama sobě, tomu, koho miluju a lásce, která je v nás všech. Vlastně je to jedna stejná láska, jen má mnohé podoby. Láska vůbec neřeší, jenom si žije a je šťasná, a když je nám smutno, stačí ji zavolat a ona nás zase uzdraví.

    můj život je plný znamení, jedno z nich je film nekonečný příběh, kde malá královna učí bastiana, aby věřil a tím zachránil život. dlouho sem tušila, že ten příběh znamená velký vzkaz pro mě, protože byl na počátku mého střetnutí s někým, s kým se můj žívot hodně změnil a mění se ještě dnes.

    přeju si umět cítit sebe tak silně, jak to jen jde. přeju si umět slyšet své já a cítit své já a umět léčit na sobě to ostatní, co já nejsem ale co často cítím a co mě trápívá.

    moc jste mi pomohli, na začátku jsem na vašich stránkách našla andělské karty a tí, jak jsem rostla a potřebovala asi i víc, jste na stránkách vytvořili tolik krásných typů karet, že mi vždycky v pravý čas přinesly něco nového, nad čím jsem se potřebovala zamyslet. mnohokrát jsem u karet brečela, protože mi řekly něco vyjímečného, něco pravdivého, něco skrytého, jsou jako učebnice toho, co bychom v životě měli znát, co bychom měli vědět a mít za pravdu, abychom v sobě mohli po krůčcích poznat, co opravdu jsme a čím jsme byli předtím.

    věřím, že se mi plní přání, mám popsané už dva bločky s přáními, omýlanými třeba na pěti stránkách, s přáními toho, co chci a s přáními toho, co chci aby mi přestalo být smutno a aby byl můj život šťastný.

    moc si teď přeji umět promlouvat k lidem, kteří neznají nic z toho, co skutečně jsou. mým přáním je moci jim dát aspon z části to, co potřebují, umět jim nabídnout to správné tak, aby mi porozuměli a aby mi věřili. chtěla bych, aby mi lidé dokázali naslouchat a aby mi dali dost času, abych jim mohla vše vysvětlit. zatím jsem se jich bála a neměla odvahu k nim promluvit. proto se mi dost líbí ta věta nazačátku této stránky: že moje přání není vůbec těžké, ale že zatím jsem neměla odvahu to zkusit. A odvaha je tak jemná, pokud je uvnitř ještě strach.

    na závěr bych Vám chtěla říct: že od toho, koho miluji, mohu dostat zpátky největší dar tím, když mi bude věřit, když budu jeho nadějí a když mě bude také milovat.
    Proto si přeji, abych se i já naučila dávat tento dar právě tomu, koho miluji já 🙂 a to tím, že věřím tomu, koho miluji, v celém životě je právě on mou nadějí a hnací silou, která mě mění a díky které jsem schopna dělat zázraky a že toho člověka z celého srdce miluji a cítím to 🙂

  131. Marika
    9. listopadu 2010 v 18:37 | #131

    Mila Iwanka, uz dlhsiu dobu prechadzam pomerne tazkym a necakanym zivotnym obdobim a tak sa venujem v tejto dobe viac duchovnym veciam ako po ine roky. Tato Vasa- moja najoblubenejsia schranka je toho jasnym dokazom. V minulosti som sa nezamyslala splnenim snov ci priani ale kedze sa mi casto stali iste veci nemohla som si to nevsimnut. Za vsetky spomeniem aspon jeden pribeh. Byvala som v zahranici s kamaratkou ktora mala poukladane na polici vela svojich fotiek. Ja som si tam prilozila k tym jej aj zopar svojich medzi ktorymi bola aj jedna ktora vyjadrovala krajinu ktoru som obdivovala a kde som po tom ako som sa odtial vratila z vyletu snila raz navstivit opat a pobudnut tam na dovolenke. Zit tam som sa ani neodvazila snivat. Moj svagor to male kralovstvo vola povysavana krajina. Ake bolo moje prekvape nie ked zhruba o dva roky na to moja kamaratka po vyhre v konkurze o pracu tam odisla zit a mna pozvala na uplne lacnu dovolenku. Marika

  132. martinka
    31. října 2010 v 16:47 | #132

    Mila Ivanko,
    mam moc ada Vase stranky a hojne je navstevuji.Diky nim jsem prekonala zivotni krizi bez následků.Přeji intenzivne již od svých třinácti dnes jsem si uvědomila,že vemír funguje a nejsou to náhody,že se mi přání plní.Přála jsem si vystudovat cestovní ruch a podařilo se. Musela jsem zmenit pristup k zivotu a povedlo se.Ted uz jen partnera,ktery si me bude vazit a milovat me:)))Vedela bych o nekom konkretnim mame se radi,ale ted jsme kazdy jinde.Doufam,ze se jeste nekdy setkame a osud nam tu lasku dopreje..

  133. Mirek
    31. října 2010 v 02:11 | #133

    Přeji krásné ráno.

  134. Janča
    28. října 2010 v 21:47 | #134

    Ahojinky lidičky!
    Všichni píšete úplně krásně, mám z toho radost, když čtu vaše řádky..
    Dříve jsem si v mém životě často něco přála, jako dítě třeba panenku nebo postavičku od McDonald, velmi mě bavilo si s tou myšlenkou hrát, že už to mám, že už tu panenku chovám v náručí.. Jenže nikdy se mi nic nesplnilo. Nesplnilo se mi nic, co jsem chtěla, ať už jako malé, tak i v dospívání.
    Až poslední dobou jsem zjistila, že všechno bylo blokováno mým přesvědčením získaným od rodičů, že si nic nezasloužím a nikdo mi nic nedá zadarmo.. Maminka mi vždycky říkala – ‚Moc se neroztahuj, nic ti nepatří, ještě sis nevydělala ani na slanou vodu‘. A táta později ‚To si nemůžeme dovolit, nemáme dost peněz‘. Vím, že za to nemohli, proto se na ně nezlobím. Ale oni mi způsobili, že dodnes mám problémy s penězi a bohatstvím, i když už na tom pracuji a zlepšuji se, třeba minulý týden jsem udělala jedno rozhodnutí, které bych nikdy neudělala, kdybych ještě smýšlela postaru.
    Na druhé straně, jsem zjistila, že posledních pár let, vlastně skoro celý můj život, když jsem si něco přála, tak se mi to splnilo. Teď nemyslím hmotné věci, ale třeba účast na závodech, kde byl malý počet účastníků, člověka, který mi pomohl, když jsem si nemohla pomoci sama, poslední místo v autobuse z Německa domů, účast na semináři Cesta, protože jedna paní odřekla… Takovéhle věci se mi vždycky vyplnily, protože v nich nebylo nic hmotného, nic, za co se musí platit. Takže člověk si může přát vždycky. Ono to štěští k nám už nějak dojde, jenom mu to musíme dovolit a přijmout ho.
    Přeji vám všem, ať vám vaše sny vycházejí a já jdu dál snít o tom, že plavu s úžanými stvořeními – delfíny…

  135. Jana
    23. října 2010 v 12:05 | #135

    @Carlos
    Carlosi,tvé řádky jsou plné pravdy a dostává se mi z nich blaho na mou dušičku. Děkuji Jana

  136. Katka
    20. října 2010 v 11:00 | #136

    Iwanko také vám chci poděkovat za tyto vaše stránky. Dávají mě vždy pomocnou ruku když to potřebuju jsou jako maják u rozbouřeného moře. Vždy když se potácím s nepokojnou myslí tak my poskytnou takovéto záchranné světýlko abych dokázala v bezpečí doplout do cíle. DĚKUJI.
    Také jsem moc ráda že se k nám s názorem připojil i Carlos. Je příjemné poznat, že někteří chlapi mají na to podobný názor.
    Začala jsem teď více přemýšlet o přáních. Uvědomila jsem si jednu věc. Vždy když jsem si něco přála tak šup a dřív nebo později se mi vyplnilo. Problém však nastává když mám zapojit do svého snu někoho druhého. Nedokázala jsem to. Mým přáním je teď abych dokázala vytvořit sny které nebudou jen pro mě, ale bude to sny také toho druhého, kterého si „objednám ve vesmírným E-shopu“ (-:
    Krásný den všem

  137. Carlos
    19. října 2010 v 17:30 | #137

    Preji dobre odpoledne Vsem i Iwance,
    predem bych chtel pochvalit moc pekne zpracovane stranky, na ktere se casto obracim, procitam, ale nikdy me nenapadlo sem neco napsat. Ale vsechno je vzdy jednou poprve a neni potreba se tim nejak trapit nebo znervoznovat:)
    Dalo by se rici, ze 45 proplouvam vesmirem, zazil jsem mnoho krasneho a uzasneho, lasku stesti, radost, ale i zklamani, bolest, ztratu. Protoze jsem clovek zvidavy, tak jsem si kolikrat prehral v projekci svuj zivot od detstvi az do soucasnosti, a vysledek?
    Vysledek je zajimavy, kdykoli jsem si neco opravdu pral a z celeho srdce jsem po tom touzil, tak se mi splnilo. Rikam tomu takovy maly objednavkovy servis:)
    Je pravdou, ze zijeme sve myslenky, a proto je dulezite neuviznout v negaci, te je vsude kolem nas sice dost, ale je potreba verit, radovat se, milovat, uzivat si krasnej zivot, ktery je pro nas vsechny darem. Take se nekdy dostanu do situace, ze nevim jak dal, a tak prosim s pokorou andele, stvoritele a vsechny kolem, jestli mi mohou ukazat nejakou Indicii, nebo napovedu, abych se utvrdil treba i v tom , ze muj nazor je spravny a treba jdu spravnym smerem. Vetsinou se vzdy neco objevi, at uz ve snech, tak i v zivote, nekdy napis na reklame, clanek na internetu, neci rada, proste mame vsude kolem sebe spoooustu poradcu, kteri to s nemi mysli dobre. Nekdy si nas vybere knizka, ty tezsi knizky si nas vetsinou vyberou az kdyz jsme na to pripraveni. V kazdem pripade kdyz se kazdy z nas zamysli nad zivotem tak zjistime, ze nas vzdy nejvice posunulo, zklamani, ztrata, spatna zkusennost. Ze bychom se neumeli radovat a vazit si te vsi lasky kolem nas. Je prece krasne pomahat a milovat a nic za to necekat. No ale k tematu splnenych prani:)
    Kdyz neco opravdu chcete, nebo potrebujete, tak si nejprve ujasnete co to ma byt:)
    Zkuste si vzit papir a napsat si o tom co nejvice podrobnosti, aby jste si byli jisti ze to je opravdu pro Vas to nejlepsi:) No a poproste nebo pozadejte vesmirny objednavkovy vesmir at Vam to proste doruci:) Muzete to brat jako takovy vesmirny E-shop.
    A verte, ze tam maji nekonecne preplnene regaly toho vseho co my clovickove chceme / mnohdy i vubec nepotrebujeme /
    Pak si predtsvujte a verte, ze uz tu vec mate, krasne si predstavujte jak ji pouzivate a jakou z toho mate radustku. Nemusi to byt jenom vec, ale muze to byt treba i Vas vysneny partner:)
    Nezapomente si vsak presne nadefinovat jake ma mit vlastnosti a jak ma vypadat!!!!
    Protoze znate to..zapomenete napsat barvu hracky a oni Vam z E-shopu poslou neco uplne jineho:)
    No a kdyz to vsechno zvladnete, tak to ziskate:)
    Jednoduche co:)
    Je fakt, ze jsem zacal pouzivat Vesmirny objednavkovy servis uplne na vsechno….na vztahy, dovolene, praci, vecicky v zivote.. a funguje to!!!!
    Tak zavrete ocicka a snete, milujte..ale nezapomente verit, ze nic neni nemozne a vseho co mate ve sve mysli muzete dosahnout:)
    Zkuste se vsichni co jste to docetli az sem, hezky usmat a rici si jaci jste vlastne krasni a uspesni..vzpomente si na stastne okamziky sveho zivota a chtejte se uz jenom radovat a usmivat..urcite to dokazete!!!! Jste jedinecni a uzasni!!!!
    Uvarte si treba Cajika, sednete si do kresilka, zabalte se do deky a zacnete snit…zaciname:)
    usmivejte se, pocitujte radost, stesti,a to vsechno se naucte rozdavat kolem…nic to nestoji a je to to nejuzasnejsi na svete..odpuste vsem svym nepratelum a milujte je, za to ze Vas treba upozornili na nejakou Vasi nebo nasi nedokonalost. Vsichni co to cteme tak jeste zijeme!!!
    Jeden muj dobry pritel my kdyz jsem prisel o nejdrazsi lidicky v mem zivote a myslel jsem ze konci svet rekl: Kdyz nevis kudy kam, tak bez na hrbitov..rozhledni se vsude kolem, ti co tam odpocivaji uz nemohou zmenit nic, ty muzes zmenit vsechno! Tak se do toho pust, je jedno cim zacnes, hlavne uz zacni!!!!!!!!
    Takze se do toho pustme. Preji vsem krasnou prochazku zivotem, spleneni i tech nejtajnejsich pranicek. No a kdyz nejste jisti tak napiste treba Iwance at se podiva jake moznosti Vam zivot nabizi..:) Nikdo Vas v tom nenecha samotne!!!!
    Urcite to zvladnete….tak krasny radostny zivot vsem:))) Mejte se moc fajn:)))

  138. Olina
    17. října 2010 v 13:41 | #138

    Dobrý den, zřejmě vždycky se k nám nějakým způsobem dostane to, co potřebujeme, co chceme… Na jaře jsem se „náhodně“ podívala na profil jakéhosi pána a tam byla zmínka o Andělích a Doreen Virtue. Knížku jsem si objednala a pak jsem nestačila valit oči. Spousta věcí začínala dávat smysl, spousta věcí se „tak nějak přirozeně“ začínala měnit. Jsem dva roky rozvedená a mám dvě dcery, v tuto chvíli bez přítele… ale to neznamená, že sama! Děkuju za tyhle stránky, děkuju za rady, děkuju i za to, že já můžu pár lidem pomoct…

  139. Iwanka
    14. října 2010 v 19:08 | #139

    Příjemný večer přeji všem vám, milým dušičkám.. Děkuji opravdu každé z vás ze srdíčka za příspěvky a příběhy ze života… Jsou tak nádherně vyjádřeny, že ani není co k tomu dodat.
    Zároveň se omlouvám, že jsem ještě neragovala. Čtu příspěvky většinou večer, ale to už jsem tak unavená, že mi nejde ani psát, tak vždy alespoň děkuji každému v duchu a posílám lásku. Tak doufám, že jste to pocítili a zachytili. 🙂
    Budu potěšena (a určitě nejen já), pokud se připojí další světýlka se svými příběhy o přáních a snech.
    Děkuji všem za vaše příspěvky.. S láskou a přáním – ať se všem lidem plní přání co nejdříve, co nejpříjemněji a v co nejkrásnější podobě. 🙂 Zatím papa Iwča.

  140. Tereza
    30. září 2010 v 08:49 | #140

    Zdravím všechny zůčastněné a hlavně autorku Iwanku,
    moc ji tímto chci poděkovat.
    Přispěji svojí zkušeností ohledně přání si…v průběhu života mi mí přátelé, kamarádi, kolegové vždy říkali..jak to děláš Terezo, že vše Ti tak vychází? Jednalo se o zásadní změny v životě, rodina, škola, zaměstnání…uvědomila jsem si, že to šlo proto, že jsem vše brala s lehkostí a veřila, jsem že já to dokážu, nikdy jsem si nemyslela opak. Zkrátka věčná optimistka. Takže v prvé řadě to byla asi víra v sebe sama. S postupem let se mi ale začalo zdát, že žiji jakoby se zalepenýma očima, asi to způsobil stereotyp a naučený vzorec jak by to mělo být aby…no a z manželství se po šesti letech vytratila láska, po čtrnácti jsem zjistila, že jsem v podstatě sama a nechtělo se mi dál nést tu tíhu i za mého muže…děti jsem vychovávala mechanicky, vlastně také sama. Nebyla jsem šťastná a nevěděla proč, tak jsem mnohdy ve svém chování udělala spousty chyb. Uvědomila jsem si, že tak to dál nelze, že mám „něco“ pro své štěstí udělat. V té době jsem začala hledat…má intuice mne dovedla k duchovnu, esoterice, Andělům…Jsem vděčná, že mne až sem zavedla, protože jsem posílila veškerý svůj energetický potenciál a rozhodla se opravdu konečně žít jinak.
    Přála jsem si být sama sebou a s dětmi, v novém čistém prostředí, kde není beznaděj a prázdno. Je to tak, nyní uplynuly téměř dva roky od té doby, kdy jsem neustále dávala další a další šanci, ale již jsem u konce…jsem skoro rozvedená, s dětmi bydlím sama. Některé chvíle sice nejsou jednoduché, stále se učím, ale cítím, že mne čeká něco pěkného. Mám neustále pocit, že se těším a o to je to hezčí, protože nevím na co 🙂 Zkrátka vím, že něco hezkého určitě přijde, veřím tomu…a to je důležité :-))
    Takže rada zní, věřtě tomu, čeho chcete dosáhnout, nebojte se dopřát si pro sebe to nejlepší i když budete mnohdy mít pocit, že je to riskantní…ale od toho jsme tu, abychom žili SVŮJ ŽIVOT, jak nejlépe umíme a hlavně s pocitem, že si to vše zasloužíme:-))) Mějte se krááásně Tereza

  141. Sotiriana
    27. září 2010 v 15:16 | #141

    Moc krásný příspěvek. Já osobně už dlouho pracuji na seberealizaci a hlavně jsem nyní v době kdy pracuji na své kariéře. Mám spousty přání a moc dobře si uvědomují, že záleží jen na mě samotné jak se k tomu postavím. Ale jak už to bývá teorie je jedna věc a praxe druhá.V tomto případě realita.Často než dosáhneme svého snů se stane spousty někdy bolestných věcí, a aniž bychom si toho všimli mezitím jsme dosáhli toho co jsme si kdysi tak moc přály. Mě se stal jeden pro mě větší zázrak a nejen že moc děkuji andělům a mým pomocníkům, ale také vím, že určitý podíl na uskutečnění byl i moje víra či touha dosáhnout toho… takže víra, trpělivost, skromnost… a můžeme se jen usmívat nad našimi splněnými sny:)

  142. Anna
    27. září 2010 v 09:56 | #142

    @Katka
    Děkuji ještě jednou za Vaše slova.
    Ano, cítím se bolavá, zrazená, odstrkovaná… A píšu hlavně o bolesti. Vždy jsem se totiž snažila být silná, nikoho moc svými „bolístkami“ neobtěžovat, spíš pomáhat druhým. A to možná až tak moc, že jsem zapomněla na sebe samu. Nemám (pokud si pamatuju a vím) žádné staré křivdy ve své původní rodině, mezi svými blízkými a přáteli.
    Možná je můj problém v tom, že se pořád koukám kolem sebe a snažím se o to, aby mé konání přání a sny byly v souladu s přáními mých nejbližších. Je to špatně? Má každý právo na své „štěstí“ bez ohledu na následky, i za cenu, kdy to jeho nejbližší moc bolí? Já vím, všechno zlé je pro něco dobré, každá taková zkušenost nás posune dál…
    Pracuju s dětmi cca 6-9 let a věřte mi, že rozchody rodičů se jich velmi a velmi dotýkají. Některé rozvody jsou dost ošklivé, ale dokonce i pokud se rodiče rozcházejí „v dobrém jako přátelé“, a myslí si, že to děti nijak nezasáhne, je to pro děti složité a těžké. A právě tady se ptám, je opravdu to štěstí a svoboda a sny a přání záležitostí jen a jen osobní? Máme právo jít za svými sny a neohlížet se na ostatní?
    Je to opravdu moc těžké. I když spoustu věcí teoreticky vím a chápu, přijdou pak chvíle, kdy se člověk ve skutečnosti a reálném čase chová úplně jinak.
    Moc se omlouvám, nejspíš by tato diskuse týkající se plnění snů a přání měla být radostnější.

  143. Katka
    26. září 2010 v 21:18 | #143

    Dobrý večer Anno. Bolest a křivda je cítit z vašeho příspěvku a já cítím, že to je i moje křivda kterou cítím.Přítel kterého jsem zmínila mě odsunul ze svého života a nahradil ho jinou ženou. Paradoxně ženou kterou předemnou haněl. Pokud to takhle chce vy můžete jen jediné. Nechat ho ať si to vyzkouší dopřejte mu to. Je to drsný vím, hlavně pro vás. To že to bylo vaše místo a sen a někdo jiný vám ho vyfoukl lusknutím prstu. Ano je to nefér ale bohužel se to stalo. Před rokem jsem se učastnila jedné rodinné konstelace a paní si mě vybrala do její role. Hrála jsem tam matku dvou dětí a manželku chlapa který už se svou manželkou nechtěl být. Cítila se být odstrčená a podvedená. Nakonec se přišlo na to, že nemá vyřešený problém s otcem. Chyběla jí otcova podpora a hledala to u svého muže. Ten jí nemohl dát co potřebovala a tak utíkal z jejího života co nejdál. Dokonce tam byl i náznak někoho třetího(přítelkyně). Poté co si uvědomila že je problém ve vztahu k jejímu otci a vyřešila si ho se celá událost začla odehrávat úplně jinak. Začala si věřit odešla od manžela a změnila svůj život od základů. Našla si byt a začala užívat života. V tu ránu se začalo vše obracet. Děti měli potřebu s matkou více komunikovat a mužskýmu se začalo stýskat. Na kolenou prosil svoji sebevědomou ženu za odpuštění. Vím zní to jako pohádka, ale je to jedna z variant jak ten problém řešit a mýt zpět svůj sen. Tenkrát jsem poznala, že hraju svoji roli. Nevyřešený problém se svým otcem se zrdcadlí v mých partnerech. Dříve se tyto věci neřešili, ale nastala jiná doba a my máme větší možnost něco s tím udělat. Věřte že mě ta nespravedlnost bolí za vás.Přeju vám aby jste našla dostatek odvahy a síly něco s tím udělat.

  144. Anna
    26. září 2010 v 15:58 | #144

    @Katka
    Dobré odpoledne, milá Katko. Děkuji za reakci na můj kraťoučký příspěvek. Celá situace je daleko složitější, než aby se dala vypsat v pár větách. Můj sen je šťastná a spokojená rodina. Byl to sen i mého muže. Najednou je všechno jinak. Do cesty mu vstoupila jiná žena a já se mám svého snu vzdát. Je to o to těžší, že na dům jsme se těšili společně, společně ho začali plánovat, dávat mu konkrétní podobu. Navíc místo, kde má stát bylo „moje“ ještě dřív, než jsme se vůbec znali. Sice jsem ho přímo nevlastnila, ale bylo to takové to místečko, kde je Vám dobře, kam se chodíte radovat, kam chodíte smutnit, které prostě máte ve svém srdci. Nejde mi vůbec o materiální stav – tedy dům fyzicky vlastnit. Snad mi rozumíte. Žijeme v místě, kde bydlí cca 150 lidí, já se tu narodila a jelikož je tu moc krásně, přitom blízko do města, nikdy jsem se odtud nechtěla stěhovat. 20 let žijeme v domku u mých rodičů a samostatné bydlení už bylo na dosah. Navíc „nový“ pozemek je cca 200 metrů od našeho současného. Svého muže pořád miluju, neumím hodit za hlavu své city, ani 23 společných let a vůbec si nedovedu představit, že on dům postaví a přivede si do něho někoho jiného vlastně před mýma očima. Že všechno zahojí čas? O situaci vím už rok a i když jsem ušla obrovský kus cesty , nedovedu se s tím smířit.
    A otázka -Proč se to stalo snem někoho jinýho? Sen je to pořád nás obou. Jen manžel má v tuto chvíli finance, které mu dovolí si sen splnit…

  145. Katka
    26. září 2010 v 13:31 | #145

    Dobrý den Anno. Dokážu si představit co teď prožíváte a v jaké situaci asi jste.Sama jsem v situaci podobné. Otěhotněla jsem se známostí která netrvala dlouho. Neznali jsme se a byli jsme nuceni tu situaci okamžitě řešit. Bylo to pro nás velice těžké se sžít. Nakonec to dopadlo, že odemne odešel v sedmém měsíci. Byl to pro mě šok a nepochopitelný podraz. Donutilo mě to pátrat po příčině proč. Díky tomu jsem začala číst různé knihy a dostala se mě do rukou knížka Svět bez hranic jak popisovala níže Zuzka.Každý musí příjmout sám za sebe zodpovědnost za to co se děje kolem nás. Došlo mě že nemůžu vinit přítele za to že mě opustil.Byť říkám, že ho miluju tak uvnitř hlavy mám program (od nějaké prabáby) „Já si to dítě vychovám sama.“ Proto ode mne odešel. Horší to je o to že už to je moje druhý dítě se kterým jsem zustala sama. Proč to píšu? Je potřeba zeptat se sama sebe. Proč se to stalo snem někoho jinýho. Je to opravdu to co jsem si přála.Možná vás to má přinutit podívat se na to z jiného pohledu. Utvořte si svůj vlastní sen a pracujte teď na něm.Třeba se věci otočí a vy poznáte že to bylo vlastně pro vaše a dobro rodiny. Pracujte na sobě a dělejte si radost.Vím, že to je velice těžké, hlavně proto, že než to dojde z hlavy k srdci tak to dá nějakej ten čas . Berte to tak, že teď máte možnost zažít věci které by jste jinak nezažila.Můj sen bylo mít druhé dítě. Mám ho a navíc se mi odkrylo spoustu jinejch možností. Poznala jsem že pokud mám víru tak jsem v bezpečí a dostane se mě všeho oč si žádám. A vím, že až vyřeším sama sebe najde se řešení i pro mojí situaci.držím vám palečky. Je spousta lidí kolem vás, kteří vám mohou pomoci. Jen je o to požádejte.Krásný den.

  146. Anna
    26. září 2010 v 07:54 | #146

    Mám teď těžké období, kdy se měl splnit náš léta sněný rodinný sen. Sen můj, sen manželův, sen našich dětí. Sen ale manžel trochu změnil a nový domeček staví pro sebe, děti a nejspíš novou známost. Je tedy manželův sen a jeho přání (tedy ten poupravený sen) opravdu dar pro celou rodinu? Co když Vám někdo Váš sen, Vaše přání „vezme“ a pošlape?

  147. Katka
    24. září 2010 v 21:09 | #147

    Zdravim všechny kteří čtou tyto řádky. Když jsem byla v pubertě něco mě říkalo že plnění svých přání je jen v tom jít a splnit si sen. A tak jsem vždy vytvořila svůj sen a bezhlavě jsem ho začla zhmotňovat. Hodněkrát se mě to podařilo, ale na cestě k jeho splnění se událo spoustu věcí které byli pro mě příjemné , ale taky nepříjemné. Tenkrát jsem se často ptala PROČ se mi to stalo. S odstupem času jsem zjistila, že spoustu negativních věcí byli pro moje dobro. Jako mladá jsem se tomu stavěla na zadní a narážela „hlavou o zeď“. Teď už vím, že přání stačí vyslovit správně formulovat a hlavně věřit, že vše je pro naše dobro. Pro mě se teď splnění mých přání stalo velice objevné a pokaždé když se mě něco vyplní tak vděčně děkuji.Dokonce i téhdy když to není podle mých představ, protože někdy to pak dopadne ještě lépe než byly mé představy.Začínám si s přáními hrát a je to vzrušující zábava.Přeji vám,aby jste si to také užívali.pokaždé když se vám něco povede tak se poklepejte na rameno a řekněte si jo jsem dobrá/ý.

  148. Šárka
    24. září 2010 v 17:46 | #148

    Jsem ráda, že plnění snů někdo napsal! Právě o tom teď hodně přemýšlím… Z okolí se dozvídáme, že je úžasné mít spoustu peněz, velkou vilu, několik aut, apod. Ale tohle přece není MŮJ vlastní sen! Proč bych měla žít podle scénáře druhých? Pro každého je dobré něco jiného.
    Mě konkrétně občas napadnou neobvyklé myšlenky. Pak začnu mít strach: co si pomyslí druzí, když tohle udělám? To je právě nejhorší-pak nic neudělám a v „šuplíku“ se mi hromadí další a další vize.
    Ale pro změnu dnes jsem se odhodlala zavolat úplně cizímu člověku a teď s ním domlouvám, aby šel přednášet k nám na školu. Držte mi pěsti, ať to dobře vyjednám! Přitom než jsem zavolala, moc jsem nevěřila, že bude mít zájem… Ach, ten pesimismus…
    Držím Vám pěsti, ať najdete dost odvahy splnit si SVÉ VLASTNÍ sny!!!

  149. Zuzka
    23. září 2010 v 22:35 | #149

    Dobry vecer,
    moc krasne vyjadreny nazor a hlavne motivujici. Ja jsem zacinala pred rokem cist motivujici knihy o tom, jak si plnit prani … a to by bylo na dlouho, cim vsim jsem se musela ve svem nitru prokousat, ale stalo to za to. Drive jsem znala jen deprese a pokud jsem nekdy prozila nejaky ten stastny den, povazovala jsem to zazrak:)) Nyni je to presne naopak a pokud nejaky spatny den nastane, vim, ze jen staci presmerovat mou vnitrni energii na pozitivitu a do hodiny se vse kolem mne jako ZAZRAKEM urovna:)) Hodne lidi stale pise o zazracich, kdyz se jim neco podari( ja jsem zde to slovo take pouzila), ale staci si uvedomit, ze to nechce byt jen liny na sobe pracovat – a tim myslim v myslenkove rovine. Mne stale unikala jen jedna vec: kdyz jsem si neco prala a uvadela do chodu ten ZAZRACNY proces; nedokazala jsem to prani potom „nechat byt“ a stale jsem resila, jak to ke mne prijde – proste jsem to porad resila a tim ten vysledek brzdila. Snad chapete, co tim chci rict( the secret, the key a vubec knihy od Joe Vitaleho). Az pred 3 mesici se ke mne dostala knizka v cestine od Joe Vitale – Svet bez hranic o metode havajskeho leceni Ho, oponopono. To byl ten posledni dilek skladacky, ted jiz vim, ze jsem u cile. Je to tak mocne a pritom jednoduche, ze to bere dech.
    Tak jsem jen chtela prispet a treba nekomu tady pomoci dobrou radou:)) A treba by bylo fajn, kdyby jste na Vasich nadhernych a s laskou delanych atarot strankach neco na toto tema- ho, oponopono -uverejnili, myslim, ze by to mnoha lidem pomohlo.
    Preji Vam mnoho uspechu a proste se mejte vsichni moc a moc fajn:))