Historie runového písma

Runy > Historie runového písma
historie-run

Runové písmo – vznik

Nejranější runové nápisy, které přežily až dodnes, jsou datované přibližně do roku 200 n.l. Tato abeceda se skládá z 24 písmen – 18 souhlásek a 6 samohlásek…

fehu

Runy

11

Jsem síla,
která dává poznání, moc a lásku
a osvobozuje Tě od bytí beze smyslu.
Jsem síla v krvi tvých předků,
Předávána z generace na generaci…

runy-pismoRunové písmo je písmo všech písem. Však nejsou to jenom písmena, slovní značky, nýbrž živoucí
tajemné magické prasymboly, které je možno runovými pozicemi, též i tanci, smyslově zažít
k vlastnímu dobru, ba snad i k požehnání celého lidstva. Kdo vědomě svým tělem pózuje a prociťuje
runy, tomu se zjevují veliká tajemství éterických světů a sil.

Jejich stáří se odhaduje na přibližně 2000let. Každá runa zastupuje jedno písmeno a představuje součást uzavřeného kruhu kompletní abecedy. Runové abecedy jsou známy jako futharky nebo futhorky. Názvy jsou, podobně jako názvy ostatních abeced, vytvořeny z několika prvních písmen. Latinská abeceda z A, B, C a D, řecká alfabeta z ALFA a BETA.

Futhark je nazván podle znění prvních symbolů, tedy F, U, Th, A, R a K. V pozdějších dobách se začátek řadil poněkud odlišně, a to jako F, U, Th, O, R a K.

Rozlišovat můžeme zhruba tři základní proudy. Původní, nejstarší se nazývá germánský futhark prostý (24-typový všegermánský futhark) a skládá se z 24 znaků. Asi okolo roku 800 n. l. se objevují další dvě varianty, a to v anglosaské Anglii a vikinské Skandinávii. Anglosaské písmo (anglofriské písmo) v konečném důsledku zvýšilo počet znaků až na 33, narozdíl od písma vikinského (nordického futhorku mladšího), kde byla řadaruny_futhark zredukována na pouhých 16 znaků. Tento systém se vyskytoval v různých obměnách: dánský, obyčejný nordický, švédsko-norský, zkrácený apod.

Nejranější runové nápisy, které přežily až dodnes, jsou datované přibližně do roku 200 n.l. Tato abeceda se skládá z 24 písmen – 18 souhlásek a 6 samohlásek, které jsou uvedeny v tabulce:

ra

Runy jsou považovány za dílo Boží a Ódin za jejich prapůvodního nositele.

odinÓdin je hlavní bůh severského panteonu. Otec veškerenstva, patron básníků, bojovníků a státníků, bůh smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat.

Zůstal pověšen na stromu světa Yggdrassilu devět nocí a devět dní. Na konci svého šamanského zasvěcení obdržel – mimo jiné – také tajemství kouzelného runového písma. Stojí za zmínku, že runy nestvořil on sám, ale získal je díky svému sebeobětování, v bolesti těla a v úzkosti duše, jako součást nejvyšší moudrosti Universa.

Runy představují mocný duchovní nástroj, protože definují stavy našeho bytí a vzorce našeho vědomí. Tajemné znaky runového písma pomáhají každému vážnému zájemci k hlubšímu poznání podstaty života.

Čím silnější je naše vůle a čím jasněji v nás hoří plamen touhy po pochopení souvislostí, tím blíže budeme k zdroji poznání a tím více se nám budou otevírat přístupové cesty k němu.

K runám by se mělo přistupovat s úctou a respektem.

berkana

Autor: admin



19. Březen 2010 10:35